Už jsem tady na Mozaice napsala spoustu článků o tom, jak pomoci tělu, jak pracovat se svou myslí, abychom se uzdravili, ale pořád jsem se nějak nedostala k článkům o cvičení. Což jako správná absolventka FTVS musím napravit, protože vím, jak moc je to pro zdraví důležité :-). Dneska to bude o cvičení zvaném strečink.
Ideální je, když se nám podaří do každodenního života nějak zakomponovat různé druhy cvičení:
Pojďme se v tomto článku podívat na strečink, neboli protahování svalů.
Proč bychom měli provádět strečink
Důvodů, proč se vyplatí protahovat svaly, je víc:
Hodně času sedíme, málo se hýbeme a pak nás pořád tak různě něco pobolívá, táhne, máme zatuhlý krk…
Je to tím, že některé svaly máme zatuhlé, zkrácené, jiné příliš povolené, protože je nepoužíváme, a vzniká nevyrovnanost, zmiňovaná svalová dysbalance.
Máme tím pádem špatné držení těla… je to takový řetězec, jedno se nabaluje na druhé.
Když máme špatně zapojené svaly, vzniká zároveň nerovnoměrné zatížení kloubů (ty pak začínají bolet), orgány nemají šanci správně fungovat (třeba nemají dost prostoru)…
Tři příklady, co může způsobit svalová dysbalance
1. dysbalance prsních a mezilopatkových svalů
Příkladem může být dysbalance prsních a mezilopatkových svalů. Když jsou v rovnováze, naše ramena jsou ve správné poloze. Jenže dost často míváme zkrácené prsní svaly a naopak povolené mezilopatkové. To způsobí, že ramena se nakloní dopředu, jsme nahrbení, dýcháme povrchně, plíce ani srdce nemohou správně fungovat, dokonce žaludek může mít problém, protože je utiskovaný, jak jsme nahrbení dopředu.
2. dysbalance bederních a břišních svalů
Dalším příkladem, co může svalová dysbalance způsobit, jsou například zkrácené bederní svaly a povolené břišní svaly. To je podobná dvojice, jako prsní svaly plus mezilopatkové. Když máme zkrácená bedra a povolené břicho, začnou nás bolet záda, ale třeba i kyčle, kolena… je to zase řetězec, každý jeho článek ovlivňuje všechny ostatní.
3. zkrácené, zablokované skalenové svaly
Někdy se až divíme, jak všechno se vším souvisí. Učebnicový příklad z mého života: stěhovala jsem těžké krabice a potom mě začaly silně brnět prsty na jedné ruce. Bála jsem se, jestli nemám syndrom karpálního tunelu, ale ukázalo se, že mám zkrácené, zablokované skalenové svaly (svaly na krku), které pravděpodobně skříply nerv, a trochu zablokovanou klíční kost. Řešení pak bylo vlastně jednoduché: protáhnout, odblokovat.
Jaké svaly bychom měli protahovat
Jak už jste asi pochopili, nejvíce je potřeba protahovat svaly, které mají přirozenou tendenci ke zkracování. Jsou to hlavně tzv. posturální svaly. To jsou takové, které mají na starosti správné držení těla. Patří mezi ně například (vezmu to odspoda :-)):
Ale nedělejte si s tím příliš hlavu, nejlepší je protáhnout tělo tak nějak celkově. I svaly, které mají přirozenou tendenci být povolené, si protažení zaslouží :-). Určitě třeba po posilování, ale i jindy.
Důležité je jak protahovat, tak posilovat, nakombinovat to tak, abychom dosáhli co nejlepšího držení těla a kondice.
Jak vybrat ten správný strečink
Máme dva základní druhy strečinku a je potřeba zvolit ten správný ve správný čas. Pokusím se to co nejvíce zjednodušit :-):
Ukážu vám cviky ze statického strečinku, které je fajn občas provádět, abychom předešli svalovým dysbalancím a docílili správného držení těla.
Jak cvičit statický strečink
Abychom si pomohli a naopak neublížili, je dobré dodržovat několik pravidel:
Jak často se věnovat protahování
Jak často byste se měli protahovat, na to neexistuje žádné striktní pravidlo. Já sama dělám cviky na protažení vždycky po běhání nebo po lezení (případně po jiné sportovní aktivitě :-)), průměrně to vychází tak třikrát týdně. Ale když se budete protahovat s citem, opatrně, určitě neuškodí ani častější strečink. Řiďte se svou intuicí, nelámejte nic přes koleno.
V dalším článku popisuji základní sestavu cviků – takový strečink pro začátečníky. Přidala jsem i fotky, abyste si to uměli dobře představit :-).
Napsat komentář