Slovo detoxikace bychom mohli přeložit jako vylučování toxických látek. Je to úplně přirozená věc, kterou naše tělo umí dělat samo. Potřebujeme se jí tedy nějak více zabývat? Vždyť třeba naše prababičky byly čiperky a o nějaké detoxikaci organismu nejspíš vůbec neslyšely. Ale jelikož píšu tenhle článek, tak asi tušíte, že ano :-).
Pamatuju si jako dneska, jak obrovské změny k lepšímu se u mě začaly po dlouhé době opakovaných nemocí dít, když jsem začala svoje tělo čistit.
Tehdy jsem hltala všechny knížky, které (nejen) o detoxu těla vyšly, a zkoušela jednu očistu za druhou – pod heslem tonoucí se stébla chytá. Až se teď v duchu usmívám, jak se mi vybavují vzpomínky na moje pokusy :-).
Rozjela jsem tehdy uzdravování „na všech frontách“ :-). Užívala jsem bylinky, posilovala imunitu, změnila stravu… největší zlepšení jsem ale pocítila, když jsem jednak začala systematicky pracovat se svou psychikou (to hrálo v mém uzdravení obrovskou roli), a pak také právě poté, co jsem svoje tělo důkladně pročistila.
Vzpomínám si, jak se mi tenkrát strašně ulevilo. Začala jsem získávat energii, nemoci mizely a nebyly už tak časté, dokonce jsem se zbavila i alergie. A tak vám chci o tom něco napsat, abych vás inspirovala, protože to vážně stojí za to zkusit :-).
Prababičky a detoxikace
Docela dlouho jsem si říkala, že přece dříve lidé žádnou cílenou detoxikaci nedělali (když nepočítám půsty) a byli zdravější než my…
(jen malá poznámka: mám na mysli, že nebrali například žádné detoxikační přípravky apod., celkově toho o bylinkách atd. věděli mnohem víc než my. Zároveň jejich věk dožití byl nižší než náš, ale to je zase dáno úrovní zdravotnictví a dalšími věcmi. Srovnání s předchozími generacemi je v tomhle článku míněno spíš ve smyslu, že dříve nebylo tolik toxinů jako dnes.)
…jenže když se nad tím zamyslíme, tak si uvědomíme, že se od dob našich prababiček hodně změnilo:
Před 100 nebo 200 lety byli lidé hodně v kontaktu s přírodou a žili v relativně čistém prostředí.
Půda, a tudíž i rostliny obsahovaly hodně živin.
Nehnojilo se tolik chemií, jedli, co si sami vypěstovali, většina potravin byla z dnešního pohledu BIO.
Kdykoliv mohli vyjít před domeček a natrhat si kopřivy, pampelišky, jitrocel…
Neexistovalo a nepoužívalo se tolik chemických, toxických látek ve všem možném.
Lidé neseděli u počítačů, pracovali venku a přirozeně se hýbali.
Všechno mělo svůj čas, nikam nespěchali. Na nákup nebo něco zařídit se třeba šlo/jelo tam a zpátky celý den.
Nebylo tolik továren, nejezdilo moc aut.
O wi-fi neměli potuchy, vzduch nebyl prošpikován elektromagnetickým smogem.
Toxiny dnes: kde se berou?
Úplně vidím obrázek venkova před těma 200 lety. Babička okopávající políčko, děda jede s koňským povozem do města, život si pomalu plyne…. A pak střih jako ve filmu: současné moderní zemědělství, průmysl, dopravní špičky… Je to obrovský rozdíl, a přitom v celkovém kontextu vývoje lidské civilizace to není zas tak dlouhá doba…
Říkám si, jak jsme si mohli svoje podmínky k životu tak neskutečně změnit k horšímu za tak krátkou dobu. Například před 80 lety prý bylo evidováno 1 milion toxinů, dneska jich je už 125 milionů. Jsou všude, kam se podíváme:
Půda je vyčerpaná – aby na ní vůbec něco vyrostlo, je potřeba velké množství hnojiv.
K tomu pesticidy, aby plodiny přežily. Kvalitní půda obsahující většinu stopových prvků už je asi jenom v lese, a to ještě ne v každém. Mezi nejhorší pesticidy patří glyfosát, který dokáže měnit mikrobiom ve střevě a způsobit spoustu problémů, například potravinové alergie.
Průmysl všeho druhu vypouští toxiny do vzduchu, do vody….
Doprava – kolem nás jsou všude tisíce aut a letadel, dýcháme zplodiny z výfuků.
Do vody se dostávají zbytky léků, hormonální antikoncepce, chemické látky… čističky zdaleka neodstraní všechno.
Spousta toxinů na nás číhá v úklidových prostředcích a jiných výrobcích pro domácnost.
V kosmetice to není o moc lepší:
- deodoranty obsahují soli hliníku,
- opalovací krémy mají v sobě chemické filtry narušující hormonální rovnováhu v těle,
- krémy, šampony, kondicionéry – v tom všem jsou obsaženy parabeny, které také narušují hormonální rovnováhu a hodně tělu škodí,
- všechno, co je běleno chlorem (vložky, plenky, kapesníčky, toaletní papír), obsahuje rakovinotvorný dioxin.
- atd., seznam by byl dlouhý.
Každá pilulka „proti něčemu“ obsahuje také spoustu chemie.
V potravinách jsou to celé koktejly. Nejhorší jsou polotovary, dochucené a obarvené potraviny, slazené nápoje… ovoce se k nám dováží nezralé – dozrává opět pomocí chemie. Z PET lahví se uvolňují ftaláty a ovlivňují náš hormonální systém.
Z koberců a nábytku se také vypařují chemické látky.
Abychom toho neměli málo, ještě přidáme alkohol a kouření.
Speciální kategorií jsou těžké kovy – rtuť, hliník, olovo… o tom napíšu zvlášť článek, to je opravdu extra téma :-).
Hodně lidí zapomíná na elektromagnetický smog, který v těle dokáže udělat velkou neplechu. O tom se také chystám napsat samostatný článek.
A když k tomu přidáme stres, pocity strachu, úzkosti, málo pohybu… vlastně se vůbec nedivím, že je z toho tělo v dnešní době tak trochu mimo.
Když si dneska zpětně představím, kolik toxinů jsem před lety měla kolem sebe, kolik jsem jich spolykala v lécích, a k tomu psychika „v háji“, nedostatek pohybu kvůli nemocem – vůbec se nedivím, že moje tělo bylo tak zanešené a že jsem se pořád nemohla uzdravit. Jsem moc vděčná, že se ke mně tehdy informace o detoxikaci dostaly a že jsem se do ní pustila.
Kudy se dostávají toxiny do těla
Když si ten „seznam chemie kolem nás“ čtu, nezní to zrovna optimisticky. Je ale každopádně dobré vědět, „s kým máme tu čest“, abychom se podle toho mohli zařídit. Pojďme si ještě tedy říct, kudy se škodliviny do těla vůbec dostanou.
Mají vlastně takových 5 cest:
Některé toxiny si tělo vytváří samo – procesem metabolismu.
Pak jsou to látky přicházející „zvenku“:
- ústy – strava, léky, nápoje…;
- plícemi – znečištěný vzduch;
- kůží a sliznicemi – oblečení, kosmetika, menstruační tampony, tyčinky do uší…;
- od maminky – už v děloze přijímá miminko toxiny placentou.
Toxický koktejlový efekt
Mohli bychom říci, že v dnešní době existují přece přísné limity pro používání toxinů v potravinách, v kosmetice, v zemědělství a všude. Má to ale svá úskalí:
ne vždy jsou limity dodržovány;
ne vždy jsou dostatečně přísné;
nezahrnují všechny látky, které by měly.
Ale hlavně – vůbec se nezkoumá a neexistují žádné limity pro působení několika toxinů dohromady.
Pokud by v našem těle byla jen jedna chemická látka v malém množství, tak by si s ní tělo hravě poradilo. Ale vzájemným působením se jejich toxicita mnohonásobně zvyšuje.
A tak si v sobě hýčkáme většinou pořádný chemický koktejl, který může způsobit spoustu nemocí: alergie, nervová onemocnění, nádory, vysoký tlak, trávicí nebo psychické problémy, ekzémy, sníženou imunitu, bolesti kloubů, migrény, nebo „jen“ ztrátu energie… v podstatě cokoliv. Nikdo nedokáže říct, co který koktejl v tom kterém člověku zrovna udělá.
Nemoc je jen vrchol ledovce
Ať už máme jakoukoliv nemoc, je to vlastně jako takový vrchol ledovce. Vidíme jenom jeho špičku, ale hlavní, největší část, je pod vodou. A tou je potřeba se zabývat. Najít příčinu a vytvořit pro tělo ideální podmínky, aby se dokázalo uzdravit: detoxikovat ho, změnit životní styl, pracovat hodně s psychikou…
Když si na nemoc vezmeme lék, například namažeme ekzém mastičkou, je to jako bychom zalepili svítící kontrolku v autě, abychom neviděli, že svítí, a dál si jí nevšímali.
Proč tělo detoxikovat, když má své vlastní detoxikační mechanismy?
Všude se píše (i já tady na Mozaice :-)), jak je tělo neskutečně chytré a schopné si poradit. Proč je tedy detoxikace potřeba? Za ideálních podmínek by si tělo opravdu dokázalo poradit samo. Játra, ledviny, střeva, kůže, plíce… ti všichni „jedou naplno“ a dělají pro nás až neskutečnou práci.
Jenže ideální podmínky zrovna nemáme. Žijeme dost často nezdravým životním stylem a toxinů je všude kolem nás už tolik, že tělo zkrátka přestává stíhat, je z toho doslova zmatené.
Nedokáže je všechny vyloučit a začne je ukládat (do orgánů, do kostí, ale i do tuku – například při hubnutí je hodně důležitá zároveň detoxikace, aby uvolněné toxiny „nerozjely“ nějakou nemoc).
Proto je v dnešní době myslím nevyhnutelné, abychom se průběžně čistili a všech škodlivých látek se zbavovali.
Pravda je, že každý jsme dostali trochu jiné karty. Někdo detoxikuje snadno a rychle, jiný hůře a pomaleji. Ale všichni si toxiny v těle ukládáme. Hromadí se a je jenom otázkou času, kdy se pomyslné ucho utrhne. Často pak stačí malý spouštěč a rozjedou se různé nemoci, u kterých vůbec netušíme, proč je máme.
Jak mi kdysi očista těla pomohla
Konec pesimismu a strašení :-). Doufám, že jsem vás tím výčtem, co na nás kde číhá, nevyděsila :-). Dobrá zpráva je, že když se budeme průběžně čistit a žít zdravě, tak se z toho dá docela dobře „vybruslit“ :-). Jak jsem psala na začátku, mně to tehdy moc pomohlo, když jsem svoje tělo pročistila:
výrazně se mi posílila imunita, zvlášť po očistě střev (v nich sídlí velká část našeho imunitního systému). Pocítila jsem to v kladném slova smyslu opravdu silně;
počet různých viróz, angín atd. za rok se vydělil aspoň pěti. Detoxikace ohromně podpoří tělo v samouzdravovacích procesech, takže si dokáže s viry a bakteriemi o moc lépe poradit;
měla jsem najednou mnohem víc energie a chuti do života. Cítila jsem se vyloženě jako znovuzrozená :-).
Jak a co detoxikovat
Za tu spoustu let, co se detoxikací zabývám (když jsem poznala, jak ohromně pomáhá, tak už jsem nedokázala přestat :-)), jsem si postupně vytvořila takový systém, jak na to. Ráda přirovnávám detox těla k péči o auto :-):
Když si koupíme ojeté auto, většinou necháme udělat „generálku“. Opravit, co je potřeba, důkladně pročistit, promazat…
stejně je to s naším tělem: pokud jsme se čištěním ještě moc nezabývali a nežijeme úplně ideálním životním stylem v ideálním čistém prostředí (což nežije skoro nikdo), určitě bych doporučovala udělat nejdříve „generální úklid“. A i když se snažíme žít zdravě, vzhledem ke všem toxinům kolem nás, které úplně neovlivníme, se taková generálka hodí i jednou za pár let preventivně. Je potřeba pročistit hlavně střeva, játra, ledviny – coby hlavní detoxikační orgány, pak také zbavit tělo bakterií, plísní, parazitů… všechno má ale svá pravidla, je potřeba postupovat opatrně.
Jednou ročně pak s autem jezdíme do servisu: vyměnit olej, filtry, doladit, co je potřeba.
- Naše tělo takovou péči také rozhodně uvítá. „Filtry“ v podobě ledvin, jater, kůže, plic atd. se těší na každou jarní či podzimní intenzivnější očistu.
No a průběžně během roku dofukujeme gumy, kontrolujeme, co je potřeba, něco opravíme, dodáváme benzin nebo naftu, doléváme olej, vodu…
- A přesně takovou péči potřebuje i naše tělo. Zdravý životní styl a průběžné očisty: čistá voda, jídlo plné živin, pohyb, spánek, psychická pohoda, eliminace toxinů, jak to jen jde… průběžná detoxikace – zelené potraviny a divoké bylinky, zeleninové šťávy, jemné techniky typu proplachování nosu slanou vodou, převalování oleje v ústech apod.
Detoxikace je v podstatě takový celoživotní program :-), nejen pro nemocné. Já už jsem dlouho zdravá, ale stejně tuhle „údržbu :-)“ pořád dodržuju, aby se mi nemoci nevrátily.
Doufám, že na vás z mého článku nepadla trudomyslnost :-).
Ono je dobré vědět, „s jakými kartami hrajeme“, abychom s tím mohli něco dělat. Když se tím tématem začnete trochu zabývat, tak zjistíte, že se spousta toxinů dá skoro úplně eliminovat a do těla si je vůbec nepustit, a ty, co zkrátka neovlivníme (přestože jich je bohužel hodně), můžeme docela dobře průběžně zase vyhánět :-).
V dalších článcích budu psát o detoxikaci konkrétněji a pokusím se už míň strašit :-).
Jana
Abyste mohli hned začít, tak takové jednoduché tipy na lehké očisty jsem pro vás sepsala v mini eBooku zdarma – 6 nejlepších způsobů, jak rychle pročistit organismus – můžete si ho stáhnout a pustit se do toho :-).
Podrobné informace a spoustu návodů, jak na důkladnou i průběžnou detoxikaci, najdete v mé knížce (formát pdf) Detoxikace od A do Z aneb návrat ke kořenům zdraví. Je to takový kompletní průvodce, do kterého jsem sepsala všechny svoje dlouholeté zkušenosti.
