Podtitulek článku by mohl znít: „Máte svoje místo? Pokud ne, vymyslete si ho.“
Také se vám stává, že něco sami objevíte, začnete něco dělat svým vlastním způsobem a za čas zjistíte, že už je to dávno známá a objevená věc? Občas to tak mívám. Třeba příběh s pracovnou…
Když jsem sama sobě slíbila, že se uzdravím (o tom byl můj první článek na tomto blogu), potřebovala jsem si občas něco v klidu promyslet, na něco se zeptat sama sebe nebo vyslat otázku a počkat si na odpověď. Tak nějak podvědomě jsem ale cítila, že doma u stolu to nepůjde. Že se potřebuju na chvilku „někam uklidit“. Odjet do lesa nebo k rybníku, kde by to bylo o moc lepší, jsem ale v tu chvíli třeba nemohla, a tak jsem si vymyslela „svoje místo“. Teprve později jsem zjistila, že je to běžně používaná metoda při meditacích, při práci s myšlenkami v hladině alfa apod.
Pokud totiž člověk „přijde na své místo“ nebo „vstoupí do pracovny“ způsobem, jaký popisuji na konci článku, jeho mozek pracuje v hladině alfa. Je to hladina, ve které jsou např. zcela běžně malé děti, nejde o žádnou hypnózu apod. – a toho se dá využít ke spoustě věcí, když víte, jak na to.
Přesněji řečeno, mám svá místa dvě.
Jedno z nich je v přírodě a „přišlo ke mně“ tak nějak samo, ani jsem ho nemusela vymýšlet
Prostě jsem zavřela oči, zasnila se a přála si být někde na nádherném místě, kde budu mít klid na přemýšlení. A ono se objevilo. Seděla jsem nahoře na skále (miluju lezení po skalách, takže mě vůbec nepřekvapilo, že tam byly skály), na kraji sevřeného údolí. Dole tekla průzračná řeka a oba břehy tohoto údolí lemovaly vysoké skalní stěny. Bylo mi tam nádherně.
Od té doby tam „chodím“. Abyste to nepochopili špatně: nejsem při tom v žádném tranzu ani v žádné hluboké meditaci. Po absolvování kurzu práce v hladině alfa mám svou „cestu, kudy tam dojdu“, ale o tom až za chvíli :-).
Sedím na té skále vždy, když si chci například vizualizovat svá přání, podpořit vyléčení čehokoliv, optimisticky se naladit, zklidnit myšlenky nebo vyslat otázku a počkat si na odpověď.
Později jsem to ještě vytunila :-). Cítila jsem, že potřebuji ještě jedno místo. Někde, kde budu mít po ruce papíry a tužky a knížky a všechno, co si dokážu představit, co bych mohla potřebovat k vyřešení nějakého problému.
A tak jsem si vymyslela svou virtuální pracovnu – své druhé místo
Ta už ke mně nepřišla sama od sebe. Navrhla jsem si ji a vytvořila zcela cíleně. Nachází se v domě na břehu nádherného jezera. Má celou stěnu směrem k jezeru prosklenou a jelikož vždycky, když tam jsem, je venku nádherně, mám ji roztaženou, aby do místnosti mohl vzduch.
Dovnitř jsem si „nastěhovala“ stůl, knihovnu, pohovku, skříň se spoustou šuplíků, kde se vždy objeví přesně to, co zrovna potřebuji, a také kytky a obrázky. Možnosti pracovny jsou totiž neomezené :-).
Sem občas zajdu, když potřebuji vyřešit nějaký problém. Mohu sem „pozvat“ kohokoliv chci, kdo mi může nějak pomoci nebo poradit. Listuji v knížkách a čmárám na papír.
Ne, nežiju ve virtuální realitě :-). 99,9 % svého času trávím tady a teď. Ale čas od času není vůbec špatné tuto metodu využít. Je to skvělý způsob, jak např. napomoci zhmotnění svých cílů. Namátkou několik ukázek, na co lze své místo nebo pracovnu využívat:
Na co lze využít svoje místo a pracovnu, tj. bytí v hladině alfa
Zintenzivnění vnímání své intuice a vnitřního hlasu.
Jděte na své místo a vnímejte své tělo, svou mysl, svůj dech, poslouchejte vnitřní hlas…
Vizualizace svých přání, cílů.
Např. si zde vizualizujte do nejmenších detailů, jak jste dokonale zdraví. Představujte si sama sebe, jak běháte po břehu jezera a jste plní energie, jak vaše tělo dokonale funguje. Tím postupně „přepíšete“ navyklé vzorce chování a myšlení a tělo „pochopí“, že se má uzdravit.
Vizualizace na podporu ideálního průběhu aplikace nějaké metody.
Když jsem si např. čistila organismus, představovala jsem si právě zde, jak z těla odchází všechno špatné a naplňuje se pozitivní energií.
Hledání odpovědí na otázky.
Zklidněte se, vnímejte krásu svého místa, zaměřte se na svůj dech, na svůj vnitřní hlas a vyšlete otázku. Odpověď může přijít formou myšlenky, nápisu na papíře, nebo pak v noci formou snu….možností je nekonečné množství.
Vyřešení nějakého problému.
K tomu využívejte vše, co v pracovně máte: knihy, papíry, tužky a pastelky, nářadí, pozvěte si poradce apod. Jedna ukázka :-): bolelo mě za krkem. Šla jsem do své pracovny, vyslala otázku, co by mi pomohlo, a přišla následující myšlenka: vzít v mé pracovně hrabičky a svaly „uhrabat“. Divili byste se, ale o hodně se to zlepšilo.
Večerní rekapitulace dnešního dne a naplánování dalšího.
Získání dobré nálady, vyrovnanosti a optimismu.
Vaše místo je vaší oázou, kde vždycky najdete klid, budete „sami v sobě“ a v takovém rozpoložení snáze získáte optimistický pohled na věc.
Zklidnění myšlenek a soustředění se na konkrétní věc.
Je to skvělé místo pro meditaci.
Můžete vyzkoušet třeba Meditaci nového začátku.
Zkuste si najít své vlastní místo
Může to být místnost, jakékoliv místo v přírodě, někomu se líbí sedět třeba na terase, na lavičce, u jezera, na pláži…fantazii se meze nekladou. Měli byste se tam cítit uvolněně, příjemně, „jako doma“.
Můžete si ho vymyslet a vytvořit stejně, jako já pracovnu. Představte si ji do posledního detailu. Jaká je tam podlaha? Jaké osvětlení? Kam se díváte z okna? Je vybavena dřevěným nábytkem nebo jiným? Co je tam přesně kde rozmístěno? Dejte si záležet, aby to bylo opravdu příjemné místo. Stejně si můžete vymyslet jakékoliv místo v přírodě – u řeky, v lese, na kopci…
Nebo nechte to místo, aby za vámi „samo přišlo“. Vstupte do hladiny alfa, jak popisuji níže, a jakmile otevřete dveře, uvidíte, na jakém místě budete…
Jak vstoupit do hladiny alfa
Pohodlně si sedněte, zavřete oči a chvíli pozorujte svůj dech. Nechte myšlenky, aby samy přicházely a odcházely. Postupně uvolněte celé tělo, od hlavy po konečky prstů na nohou. Nyní si představte, že jste ve výtahu. Výtah stojí ve 12. patře a pomalu se rozjíždí dolů. Pozorujte, jak se na displeji mění číslice od 12 do 0, tak, jak výtah projíždí jednotlivými patry. V přízemí se zastaví, vy vystoupíte a před vámi uvidíte dveře. Velké, dřevěné dveře, kterými projdete. Zavřete za sebou a rozhlédněte se. Kde stojíte? Chcete ještě někam popojít nebo jste již na místě? Vyšlete myšlenku, abyste došli na svoje místo, kde vám bude dobře.
Teoreticky to chápu, prakticky mi vizualizace nejde. Nejspíše na to moc spěchám, chci to hned, asi nemám výdrž,,, a protože se mi to nepovede hned poprvé, po pátém pokusu to vzdám.
Nesmíte „tlačit na pilu“, zkuste vždycky nejdřív uvolnit celé tělo, pozorovat svůj dech….a pak, v úplně uvolněném stavu, nechat k sobě přicházet, co má přijít…a když si budete vizualizovat třeba jak jste zdravá – zkuste si to dopředu „vymyslet“, co si budete představovat. Zkoušejte to třeba vždycky jenom chvilku a netrapte se, když to nepůjde. Ono to chce čas. Hlavní je se uvolnit a nechat pracovat tu intuitivní část našeho já.
Zjistila jsem u sebe, že je dost těžké vytvořit si to místo. Já viděla jen vodu, vodu v různých podobách. Až jsem skončila u japonského přírodního koupání. Okoli, ale zůstává zatím v mlze. Co mě překvapilo bylo nedostatek slunce, i když se snažím ho tam dostat nepřichází. Zkusím znova, až budu sama. 🙂
Ono je nejlepší nechat všechno přirozeně, volně, jak to samo přichází. Zkusit si vědomě vytvořit například tu pracovnu a u místa v přírodě zkrátka přijímat, co se člověku samo objeví. Postupem času se může to místo třeba měnit.
Krásný článek. Hned dávám odběr tvému blogu 🙂 Vytvořila jsem si při jedné meditaci přesně jak říkáš taková dvě místa – jedno v přírodě u vodopádu a druhé mám hodně podobné jak jsi popisovala – pracovnu/umělecký ateliér (v domku na útesu) se stolem u velikého okna s výhledem na moře. Můžu se zeptat, jak to reálně probíhalo když sis „uhrabávala“ ty svaly? Asi blbá otázka 🙂 ale moc nevím jak to myslíš a zní to hrozně zajímavě 🙂
Ahoj, moc děkuju. Ty svaly – vizualizovala jsem si, že je normálně hrabičkama uhrabávám a vlákna svalů se rozplétají :-). Ono to zní bláznivě, ale funguje to, jak si to člověk představuje, tak nevědomky svaly uvolňuje atd.