Nedávno se mi úplně živě vybavilo, jaký jsem kdysi mívala obrovský strach a cítila úzkost a beznaděj, když se mi dlouho nedařilo se uzdravit. A uvědomila jsem si, jak moc tyhle emoce, pokud jsou dlouhodobé, devastují naše zdraví. Jak jsem si jimi tehdy až neskutečně komplikovala své uzdravení a sama sobě házela klacky (nebo spíš pořádné klády) pod nohy.

Nechala jsem si pro jistotu udělat krevní testy na boreliózu, protože jsem klíště našla až asi po týdnu a za další týden se mi udělala výrazná skvrna. Šla jsem tam v pohodě, s vírou, že jsem zdravá, jen abych měla klid, že jsem něco „neprošvihla“.

Strom - srdceSestřička, která mi brala krev, ale asi myslela, že se bojím, a byla na mě strašně hodná, ptala se na podrobnosti, začala mě utěšovat, že to většinou vůbec borelióza není atd. Až mě to dojalo, že pro ni nejsem jenom další pořadové číslo na odběr, že ví, že tam lidi chodí vystrašení, nešťastní, a snaží se pro ně alespoň během té krátké vymezené doby udělat něco navíc. Děkuju, za sebe i za ostatní!

V tu chvíli jsem se přenesla o spoustu let zpátky, kdy jsem byla hodně nemocná. Tehdy jsem šla také na odběr krve, už asi po milionté. Cítila jsem úzkost, smutek, strach, že se třeba už neuzdravím… a tehdy tam byla také moc hodná sestřička, která mě utěšovala. Pověděla mi i nějaké babské rady (například převalovat olej v ústech). Byla jsem jí tak moc vděčná za těch pár povzbudivých slov…

Dneska si jasně uvědomuju, že to byl právě strach, úzkost, pocity beznaděje, zoufalství, a také nejrůznější psychické bloky a negativní programy v mojí hlavě, co mi nedovolovalo se uzdravit. 

Při takových emocích tělo vyplavuje stresové hormony a my jsme permanentně v režimu bojuj nebo uteč. A v tom se tělo uzdravuje opravdu hodně špatně: imunitní systém je utlumený, zrovna tak funkce všech „nepotřebných“ orgánů k boji nebo útěku.

Nejde vůbec o to, abychom byli pořád „happy“. Nikdo nemůže být permanentně jenom šťastný a veselý (jenom vánoce :-)). Je úplně normální, že prožíváme celou škálu emocí, včetně strachu atd. Ale jde o to, naučit se s takovými emocemi pracovat, pokud přesáhnou zdravou míru. 

  • Důležité je, umět všechny své emoce nejprve přijmout. Brát je v dobrém, máme na ně právo.

  • A pak se pokusit je vědomě ovlivňovat.

  • Jestliže jsme ve strachu a úzkosti celý den, stačí pro začátek, abychom se jich zbavili třeba na pět minut denně. Když se to naučíme, za čas to zvládneme na delší dobu.

Napíšu vám teď několik tipů, co nejvíce pomáhalo mně, když jsem se snažila se strachem a úzkostí pracovat. Dodnes tyhle metody používám, když mám třeba občas horší náladu, abych ji co nejrychleji změnila :-). Většina z toho funguje i na jiné emoce.

Metody, jak se zbavit strachu a stavů úzkosti

Ochranné vajíčko

V akutní situaci, kdy nás přepadne strach nebo úzkost, pomáhá představa, že máme kolem sebe skleněné vajíčko, které nás chrání. Cítíme se v něm bezpečně, je tam krásný čistý vzduch…

Touhle představou si vlastně kolem sebe vytváříme takovou ochrannou auru a nepustíme k sobě žádné špatné energie. Mozek přestane konstruovat ty nejhorší scénáře, protože jsme v podporujícím, příjemném a bezpečném prostředí, kam na nás „nic nemůže“. Ať už je to něco hmotného, čeho se bojíme, nebo imaginární „nepřítel“ ve formě nemoci, negativních myšlenek apod.

Podle mne je nejlepší „vajíčko“ používat jenom, jak jsem psala, v akutních situacích, kdy „to na vás najednou přijde“, a jindy to radši vyřešit jinak, popíšu níže :-). Protože tím, že si představujeme kolem sebe ochranu, svému podvědomí vlastně potvrzujeme, že nám něco hrozí a potřebujeme chránit.

vlk - zvíře ochránceJiná možnost je představa, že vás chrání váš anděl strážný nebo nějaké vaše osobní zvíře – ochránce.

Já si dělám například před každou cestou autem takový rituál – poprosím „ty nahoře“, aby ochraňovali moje auto, všechna auta kolem a mě samotnou, abych dobře dojela. Má to i ten význam, že se před nastartováním zklidním, soustředím se jenom na cestu, a tím pádem jedu bezpečněji. Zkuste to třeba v situaci, když vás čeká něco stresujícího, z čeho máte strach apod.

Stopka a rozhodnutí

Když začínáte mít strach nebo na vás jde smutek, uvědomte si, že ta emoce přichází a že máte šanci se sami vědomě rozhodnout, po jaké „koleji“ ji pošlete. Jestli po vyjeté „dálnici“ v mozku, na které se to celé pěkně rozjede a není k zastavení, nebo na novou, malou „pěšinku“, kterou teprve vyšlapáváte. Jinými slovy – jestli si dovolíte tomu propadnout nebo ne.

  • Pokud ano (což někdy také může být ku prospěchu, pustit emoce ven), pak nechte všechno volně projít, přijměte to, pozorujte, dovolte si to prožít. Když si to vědomě dovolíte, ztratí všechny negativní emoce aspoň trochu na síle.

  • Nebo se rozhodnete, že tu emoci nechcete, a že zkusíte některou z metod, aby se vůbec nerozjela.

Takže si nejdřív dejte pomyslnou stopku, uvědomte si, jaká emoce se blíží, udělejte několik hlubokých nádechů a výdechů a vědomě se rozhodněte, co s tím uděláte.

Ta emoce nejsme my. Můžeme si vědomě vybrat, které emoce a myšlenky chceme podporovat a které necháme být.  

Vědomé dýchání

Tohle mi pomáhalo vždycky hodně. Na strach, úzkost, na vztek (když jsem ho výjimečně měla, jsem většinou klidný člověk :-))…

Když vás přepadne strach nebo úzkost, je dobré udělat něco, čím mozek hned zaměstnáte. První pomoc může být třeba kousnout do chilli papričky, tím se zaručeně budete soustředit na něco jiného než na strach. Vážně to pomáhá, zkuste to :-).

Dalším krokem je nějaká forma vědomého dýchání. Mně hodně fungovaly tyhle způsoby:

  • Nádech na 4 doby, zadržet dech na 3 doby, výdech na 4. Čísla si upravte podle sebe, ať se nedusíte :-). Několikrát zopakovat a soustředit se jenom na ten dech.

  • Hluboký nádech, výdech pomaloučku, jako byste vydechovali přes úzké brčko. Také několikrát zopakovat.

  • Wim Hofova metoda dýchání. Tehdy jsem ji neznala, ale dneska mi funguje úžasně. Na zlepšení nálady, ale také na posílení imunity, když cítím, že by „na mě mohlo něco lézt“. Když si na youtube zadáte dýchání Wim Hof, najdete návody v češtině, ale i jeho originální video (myslím, že jsou tam titulky).

  • Můžete si také představovat, že v místě, kde v těle cítíte strach, vás svírá obruč. Nadechujte se cíleně do toho místa, až pomyslná obruč praskne.

Mluvte s nimi