Jak se zbavit strachu a úzkosti

Nedávno se mi úplně živě vybavilo, jaký jsem kdysi mívala obrovský strach a cítila úzkost a beznaděj, když se mi dlouho nedařilo se uzdravit. A uvědomila jsem si, jak moc tyhle emoce, pokud jsou dlouhodobé, devastují naše zdraví. Jak jsem si jimi tehdy až neskutečně komplikovala své uzdravení a sama sobě házela klacky (nebo spíš pořádné klády) pod nohy.

Nechala jsem si pro jistotu udělat krevní testy na boreliózu, protože jsem klíště našla až asi po týdnu a za další týden se mi udělala výrazná skvrna. Šla jsem tam v pohodě, s vírou, že jsem zdravá, jen abych měla klid, že jsem něco „neprošvihla“.

Sestřička, která mi brala krev, ale asi myslela, že se bojím, a byla na mě strašně hodná, ptala se na podrobnosti, začala mě utěšovat, že to většinou vůbec borelióza není atd. Až mě to dojalo, že pro ni nejsem jenom další pořadové číslo na odběr, že ví, že tam lidi chodí vystrašení, nešťastní, a snaží se pro ně alespoň během té krátké vymezené doby udělat něco navíc. Děkuju, za sebe i za ostatní!

V tu chvíli jsem se přenesla o spoustu let zpátky, kdy jsem byla hodně nemocná. Tehdy jsem šla také na odběr krve, už asi po milionté. Cítila jsem úzkost, smutek, strach, že se třeba už neuzdravím… a tehdy tam byla také moc hodná sestřička, která mě utěšovala. Pověděla mi i nějaké babské rady (například převalovat olej v ústech). Byla jsem jí tak moc vděčná za těch pár povzbudivých slov…

Při takových emocích tělo vyplavuje stresové hormony a my jsme permanentně v režimu bojuj nebo uteč. A v tom se tělo uzdravuje opravdu hodně špatně: imunitní systém je utlumený, zrovna tak funkce všech „nepotřebných“ orgánů k boji nebo útěku.

Nejde vůbec o to, abychom byli pořád „happy“. Nikdo nemůže být permanentně jenom šťastný a veselý (jenom vánoce :-)). Je úplně normální, že prožíváme celou škálu emocí, včetně strachu atd. Ale jde o to, naučit se s takovými emocemi pracovat, pokud přesáhnou zdravou míru. 

Napíšu vám teď několik tipů, co nejvíce pomáhalo mně, když jsem se snažila se strachem a úzkostí pracovat. Dodnes tyhle metody používám, když mám třeba občas horší náladu, abych ji co nejrychleji změnila :-). Většina z toho funguje i na jiné emoce.

V akutní situaci, kdy nás přepadne strach nebo úzkost, pomáhá představa, že máme kolem sebe skleněné vajíčko, které nás chrání. Cítíme se v něm bezpečně, je tam krásný čistý vzduch…

Podle mne je nejlepší „vajíčko“ používat jenom, jak jsem psala, v akutních situacích, kdy „to na vás najednou přijde“, a jindy to radši vyřešit jinak, popíšu níže :-). Protože tím, že si představujeme kolem sebe ochranu, svému podvědomí vlastně potvrzujeme, že nám něco hrozí a potřebujeme chránit.

Jiná možnost je představa, že vás chrání váš anděl strážný nebo nějaké vaše osobní zvíře – ochránce.

Já si dělám například před každou cestou autem takový rituál – poprosím „ty nahoře“, aby ochraňovali moje auto, všechna auta kolem a mě samotnou, abych dobře dojela. Má to i ten význam, že se před nastartováním zklidním, soustředím se jenom na cestu, a tím pádem jedu bezpečněji. Zkuste to třeba v situaci, když vás čeká něco stresujícího, z čeho máte strach apod.

Když začínáte mít strach nebo na vás jde smutek, uvědomte si, že ta emoce přichází a že máte šanci se sami vědomě rozhodnout, po jaké „koleji“ ji pošlete. Jestli po vyjeté „dálnici“ v mozku, na které se to celé pěkně rozjede a není k zastavení, nebo na novou, malou „pěšinku“, kterou teprve vyšlapáváte. Jinými slovy – jestli si dovolíte tomu propadnout nebo ne.

Takže si nejdřív dejte pomyslnou stopku, uvědomte si, jaká emoce se blíží, udělejte několik hlubokých nádechů a výdechů a vědomě se rozhodněte, co s tím uděláte.

Tohle mi pomáhalo vždycky hodně. Na strach, úzkost, na vztek (když jsem ho výjimečně měla, jsem většinou klidný člověk :-))…

Když vás přepadne strach nebo úzkost, je dobré udělat něco, čím mozek hned zaměstnáte. První pomoc může být třeba kousnout do chilli papričky, tím se zaručeně budete soustředit na něco jiného než na strach. Vážně to pomáhá, zkuste to :-).

Dalším krokem je nějaká forma vědomého dýchání. Mně hodně fungovaly tyhle způsoby:

Hodně pomáhá, když si svůj strach a úzkost nějak zhmotníme a odosobníme se od nich. V meditativním uvolnění si proskenujte celé tělo. Kde svůj strach nebo úzkost cítíte nejvíc? Jak vypadá?

Představte si je před sebou a začněte s nimi mluvit. Poděkujte jim, že vás chrání. A řekněte jim, že je už nepotřebujete. Nějakým způsobem je pošlete pryč (pokud vypadají například jako lano, které vás svazuje, tak to lano v představách přeřízněte a zahoďte…apod.).

Napište si na papír, čeho všeho se bojíte nebo co ve vás vyvolává úzkost. Jak nejhůře to může dopadnout? Přijměte i tu nejhorší možnost, smiřte se i s touto alternativou. Berte to tak, že i ji byste zvládli.

Odhadněte, jak moc je pravděpodobné, že ta nejhorší varianta nastane? Většinou zjistíte, že to tak strašné není…

A pak začněte hned vymýšlet, co všechno můžete udělat pro to, aby vůbec nenastala. Naopak – aby všechno dopadlo úplně nejlíp, jak si dokážete představit. Sepište si seznam všeho, co vás napadne, že byste mohli zkusit udělat. A začněte to postupně realizovat :-).

Když zvládnete akutní situaci, nastává čas pro dlouhodobější a preventivní práci na sobě.

Meditace s vizualizací spolu s cíleně zvolenými afirmacemi mi asi pomáhala ze všeho nejvíc. Používám ji dodnes na všechno možné :-). Funguje skvěle, dá se pomocí ní krásně přeprogramovat mozek do modu spokojenost, štěstí, víra v uzdravení apod.

Kdybych vám měla poradit jenom jednu věc, bylo by to právě tohle.

Můžete si stáhnout zdarma mojí vedenou meditaci na aktivaci samoléčení, při ní krásně uvolníte tělo, mozek se bude věnovat jenom uzdravování a hezkým energiím, a tím pádem i na chvilku zapomenete, že nějaký strach máte.

Kdybyste to chtěli vzít zgruntu :-), mrkněte se na mých 7 vedených meditací pro uzdravení těla i mysli. Je mezi nimi i přímo meditace na práci se strachem.

Kromě těchto cílených způsobů, pomocí kterých se mi dařilo strach a úzkost zvládat, bych určitě doporučovala i následující „běžné věci“, které také hodně pomáhají:

Metod, jak překonat strach a stavy úzkosti, je samozřejmě mnohem víc, tohle je moje zkušenost, co mi nejvíce fungovalo. Tak snad něco z toho pomůže i vám.

Ať už jste na tom sebehůř, máte sebevětší strach, je vám smutno, propadáte možná beznaději…. věřte, že to dobře dopadne. Z téměř každé šlamastyky existuje cesta ven, nic netrvá věčně.  Jsem živoucí důkaz :-).

Tímto moc děkuju sestřičce z nedávna, že má s lidmi takový soucit, a té před dávným časem, že mi dala naději. Třeba si tenhle článek přečtou….

Jana