Nejdříve mi to znělo docela neuvěřitelně, ale je to výsledek výzkumu na Stanford University v Kalifornii a když jsem se začala zajímat o podrobnosti, přišlo mi to vlastně najednou úplně logické.

Tím tajným „viníkem“ je totiž stres. Háček je v tom, že se nejedná zdaleka jenom o typický stres, který si pod tím slovem představíte.

Kdy je stres prospěšný

Pojďme si nejdříve popsat prospěšnou, zdravou stresovou reakci. Nejlépe si to asi ukážeme na situaci z dávných dob, kdy muži chodili na lov:

lovec a šelma - stresová situaceKdybyste se coby lovec ocitli před nějakou šelmou, měli byste většinou dvě možnosti: zaútočit nebo se pokusit utéct (nepočítám třetí možnost, že by vás šelma roztrhala a vy už byste nemuseli nic řešit :-)).

Co se při stresu děje v těle

V takovém okamžiku mozek bleskově vyhodnotí situaci a expresním rychlíkem (krví) vám pošle například dávku škrobů a kyslíku přesně tam, kde jsou potřeba k boji nebo útoku: do srdce, do plic a kosterních svalů. Hypothalamus spolu s hypofýzou zároveň řeknou nadledvinkám, aby vyplavily stresové hormony – adrenalin a kortizol. Díky nim se vám zvedne hladina cukru v krvi, abyste měli dost „paliva“, a zvýší se krevní tlak, abyste byli v pohotovosti, rychle aktivní a měli dost odvahy :-).

Když před vámi stojí šelma, je vašemu tělu (a hádám, že i vám :-)) zároveň jedno, jestli játra dostatečně detoxikují organismus, střeva vstřebávají maximum živin nebo jestli správně funguje imunitní systém. Váš mozek to ví také, a proto všechno ostatní utlumí na úkor procesů, které jsem popsala výše.

Jednoznačným důkazem jsou například transplantace, při kterých pacient dostává vysoké dávky stresových hormonů, aby se imunitní systém na čas „vyřadil z provozu“ a tělo proti novému orgánu nebojovalo.

Vyplavení stresových hormonů - útěk před šelmouKdyž stojíte před šelmou, tohle všechno se rozhodně hodí :-). Jenže s šelmou je to jenom na chvilku – ať už ulovíte vy ji nebo ona vás :-). Pokud přežijete, mozek poté utlumí produkci stresových hormonů, ty, které jsou v těle již vyplavené, se začnou odbourávat, obnoví se činnost všech orgánů a imunitního systému.

Současná doba = permanentní stres

A tady se dostáváme k jádru problému: současná doba vede k tomu, že jsme ve stresu v podstatě permanentně. Máme v těle neustále vysoké dávky stresových hormonů (nadledvinky jsou přetěžovány), které se nemají kdy odbourat, činnost imunitního systému je potlačená, orgány pracují v nouzovém režimu, nemají dostatek živin…

Chvilku to naše tělo vydrží, ale dlouhodobě? Za čas přestává mít z čeho brát, nedokáže se bránit nemocem… naše rezervy nejsou nekonečné. Dokonce se postupně začnou měnit nervové synapse v mozku a stres a reakce na něj pro nás začíná být trvalým stavem.

Při dlouhodobém stresu se vysoký tlak stane „běžnou záležitostí“, zhorší se využití krevního cukru (to je malý krůček k rozvoji cukrovky), zvýší se produkce žaludečních kyselin (mohou vzniknout vředy), dokonce se výrazně utlumí reprodukční systém (problémy s otěhotněním).

V podstatě se může rozvinout jakákoliv choroba, protože stresové hormony vypínají imunitní systém. A to nepočítám špatný spánek, úzkosti, pocity vyhoření…

Stres má i jiné příčiny, než běžně známe

Celé se to ještě zhoršuje tím, že naše tělo se dostává do stresové situace z různých příčin:

  • Typický stres, který si představíme při vyslovení tohoto slova: hektický denní režim, špatné vztahy s lidmi kolem nás, příliš mnoho povinností…

  • Už ve škole jsou malé děti „učeny“ pracovat pod stresem: časové limity pro písemné práce, zkoušení u tabule před celou třídou…

  • V zaměstnání nám „hoří termíny“, množství práce převyšuje naše možnosti, stresující vztahy…

  • Tělo se ale dostává do stresu také například kvůli vysokému obsahu toxinů z jídla, léků a životního prostředí, z nedostatku pohybu atd., které nestíhá přirozeně odbourávat. To je forma stresu, kterou si málokdo uvědomuje, ale má na naše zdraví zásadní vliv.

  • V neposlední řadě hraje obrovskou roli naše podvědomí (nejen vědomě vnímaný stres), které nám pravidelně spouští stresové reakce v těle na „autopilota“ – na základě uložených podvědomých programů, které si neseme z dětství a z celého života.

Když se na to podíváme jako na celek, začíná být uvěřitelnější, že výsledky výzkumu nelhaly. Stres se stává vlastně jen společným jmenovatelem pro psychické příčiny (současné i z minulosti), špatnou stravu, nedostatek pohybu…

Jak z toho ven – jak se zbavit stresu

Dost bylo negativních informací – cesta ven samozřejmě existuje :-). Tady je seznam, co můžete hned teď pro odbourání stresu začít dělat:

  • Vyhýbat se stresovým situacím

    Lehko se to říká, hůře realizuje, ale když se chce :-)… já už například dlouho neposlouchám zprávy (nemám ani televizi), na internetu rozklikávám minimum titulků, neúčastním se žádných negativních diskusí s lidmi, snažím se myslet a mluvit pozitivně. Neznamená to uzavřít se do sebe a utíkat před problémy, ale zbytečně je nevyhledávat.

  • Naučit se ve stresových situacích reagovat

    Když už se do nich dostaneme, naučit se je zvládat. Je vždycky jen a jen naše rozhodnutí, jak v danou chvíli zareagujeme. Zachovejme proto klid a vyrovnanost – některé věci stejně neovlivníme, tak proč do nich investovat svou energii? Akutní pomocí může být vědomé dýchání: několik hlubokých nádechů a dlouhých, pomalých výdechů – třeba jako kdybyste vydechovali přes úzké brčko. Abyste totiž vydechovali jako přes brčko, musíte se na to soustředit a mozek je zaměstnán jenom a jenom přítomným okamžikem, na stres „nemá čas“.

Eliminace stresu - relaxace - pod vodou
  • Nechat věci plynout a věřit v dobré konce

    Jsem „od přírody“ systematik a dřív jsem potřebovala mít všechno černé na bílém, naplánované, včas splněné…. Můj život byl jako excelovská tabulka :-). Ale už dávno jsem naštěstí přišla na to, že je někdy lepší „netlačit řeku, protože teče sama“. Mít v hlavě záměr, ale nestresovat se výsledkem a budoucností. Věřit, že všechno dopadne nejlíp, jak to jen jde, dělat postupné kroky, ale dát všemu volný průběh.

  • Otužovat se

    Skvělou věcí, kterou můžete pro zvládání stresových situací udělat, je otužování (článek o něm jsem psala tady: Tučňáčí výzva: buďte zdraví díky otužování >>). Každé ráno si zkuste dát studenou sprchu – a vědomě se při tom zklidněte, nezačněte splašeně dýchat. Prodlužte výdech (můžete dýchat zase jako přes brčko) – tím dáte svému mozku signál, že sice nastala stresová situace, ale vy jste v klidu, tak nemá cenu vyplavovat nějaké stresové hormony apod. Tím si skvěle nacvičíte klidnou reakci i v jiných stresových okamžicích v životě.

  • Zdravá strava

    Když snížíte množství toxinů dodávaných tělu jídlem, přestanou se v něm vyvolávat stresové reakce. O pravidlech zdravé výživy, kterými se řídím já, a o tom, jaká jídla zařadit a jaká vynechat ze zdravého jídelníčku, píšu v tomto dvoudílném článku >>

  • Pohyb

    Když se hýbeme, vylučují se tzv. „hormony štěstí“ a jsme schopni následně stresu lépe odolávat. Jenom pozor – je lepší sportovat ráno nebo dopoledne, protože například večerní cvičení v posilovně vyplaví dávku kortizolu na úkor spánkového hormonu melatoninu a v noci si pořádně neodpočineme. Mnohdy se např. velmi zlepší kvalita spánku jenom tím, že přesuneme cvičení na jinou denní dobu.

  • Relax

    Odpočinek, příjemná hudba, smích, meditace, být co nejvíce v lese, vyhledávat klid v přírodě, dělat věci, které nás baví a naplňují…. k tomu není co dodat :-).

  • Užívat omega3 mastné kyseliny

    Ty trochu snižují uvolňování kortizolu.

  • Vyčistit podvědomé programy

    Podvědomé programy naše tělo jako autopilot vedou ke stresové reakci, i když si toho nejsme vědomi. Je potřeba vzdát se emocí v souvislosti s nějakou konkrétní situací v minulosti, které mohly stresovou reakci, a tím pádem i nemoc vyvolat. Jak ovlivnilo dětství moje zdraví v dospělosti, popisuji v tomto článku >>

  • Systematicky programovat mozek a změnit své celkové nastavení

    To je někdy běh na dlouhou trať, ale rozhodně se to vyplatí. Metody, které mně osobně nejvíce pomohly, jsem opět zařadila do tohoto online kurzu>>

  • Zásadnější změny v životě

    Jakmile se tímto tématem začnete zabývat, postupně sami nejspíš dojdete k tomu, že je potřeba některé věci v životě přehodnotit, změnit. Například se vzdát špatných vztahů a obklopovat se lidmi, se kterými je vám dobře, vytvořit si kolem sebe láskyplné, pozitivní prostředí.

  • Změna práce

    K zásadním změnám patří i případná změna práce. Bývá to těžké rozhodnutí, ale znám hodně případů, kdy si lidé ohromně oddechli, když začali dělat něco, co je naplňuje a kde jsou dobré mezilidské vztahy…

  • Přenastavit svůj žebříček hodnot

    Snížit např. nároky na materiální zabezpečení, přestat se honit za vysokými výdělky, být vděční i za „obyčejné“ věci. Žít jednoduše mnohdy přinese větší klid na duši než dům za miliony zatížený hypotékou.

Možná vás ten seznam trochu odradil a říkáte si, že je strašně těžké s tím ve svém životě něco reálně udělat. Ale ono stačí začít po malých krůčcích a odměna se dostaví :-). Naše tělo je „chytřejší než my“, dokáže si poradit a ocení jakýkoliv sebemenší pokus mu pomoci. Tak zkusme být co nejvíce v pohodě a zásobu stresových hormonů si schovejme až pro případ, že nám cestu zatarasí nějaká ta šelma :-).

Jana
  • Pokud byste rádi dostávali upozornění na nové články, napište mi prosím e-mail zde >>