Paní Ilona Chroboková Dobrovodská: žena, která v sobě našla tak obrovskou sílu k uzdravení, jakou si asi málokdo z nás dokáže představit. Žena, které diagnostikovali jednu z nejtěžších forem rakoviny – typ BRCA1. Žena, která se rozhodla pro sebe udělat maximum a uzdravit se. A dokázala to :-).

Rakovina se jí sice ještě dvakrát vrátila, protože jde o velmi agresivní formu – ale bylo to v obou případech v situaci, kdy měla velké psychické zatížení a stres. I v tom druhém a třetím případě se ale prací na sobě dokázala znovu uzdravit, přestože jí lékaři už nedávali naději.

Je ukázkovým příkladem toho, že když se člověk rozhodne, má tu správnou motivaci a poctivě na sobě pracuje, žádná nemoc nemusí být nevyléčitelná. Nyní je naprosto zdravá.

Navštívila jsem ji v České Kanadě, kde se svým manželem žije v jejich malém ráji na Zemi :-).

Paní Ilonko, Váš příběh je neuvěřitelně inspirující a motivující pro všechny, kdo se chtějí uzdravit. Jak to celé začalo? 

V roce 2009 mi diagnostikovali rakovinu prsu. Musela jsem dlouho čekat na všechna vyšetření a na chemoterapie, protože nás bylo v té době moc. Měla jsem strach o svůj život, proto jsem se rozhodla, že než na mě přijde řada, udělám pro sebe maximum, co mohu.

Podle čeho jste se rozhodovala, co pro sebe budete dělat? 

Ilona ChrobokováV té době jsem měla za sebou spoustu různých kurzů, přednášek, přečetla jsem hromadu knih o alternativní medicíně, o duchovních směrech. Tak jsem se rozhodla, že začnu podle těch cvičení a návodů žít. Že začnu čistit svoje tělo, a hlavně svou mysl, protože na naší psychice strašně záleží.

Vzpomínala jsem, která cvičení jsem absolvovala, a začala je na sobě zkoušet. A ta, která mi pomáhala, po kterých se mi začala vracet síla, chuť do života, tak jsem pravidelně opakovala. A to poznáte, co vám pomáhá, protože rakovina vysiluje, jste hodně unavení.

Hledala jste příčinu, proč jste onemocněla?

Do té doby jsem všechny nastudované poznatky dokázala hezky reprodukovat, ale vůbec jsem podle nich nežila. Naopak: můj život v tu dobu nebyl nijak radostný, po psychické stránce jsem na tom nebyla nijak zvlášť dobře. Uvědomila jsem si, že jsem si na tu nemoc léta zadělávala.

Tím, jak jsem se sama k sobě chovala, jak jsem sama sebe upozaďovala, jak jsem se stravovala. Když jsem měla nějaký nervák nebo něco, co jsem nedokázala řešit, tak jsem si nalila skleničku vína nebo si zakouřila. A myslela si, že tím svůj problém vyřeším. Ale naopak jsem si zadělala na problém mnohem větší, na nemoc, která se projevila až po několika letech.

Co konkrétně jste pro sebe začala dělat?

Když se dokážete soustředit sami na sebe, do sebe, a ptát se sami sebe, vaše vnitřní moudrost vám dokáže na všechno odpovědět. Mě v jedné meditaci napadla myšlenka, že pokud svým chováním a jednáním mohu buňkám udělat takové prostředí, že zmutují v buňky rakovinové, tak když zase změním prostředí ve vhodné, detoxikuji se a vyčistím i svou psychiku, tak se ty buňky dokážou určitě vrátit zpátky na zdravé. A s touhle myšlenkou jsem na sobě začala pracovat.

Každý jsme individualita, každému z nás funguje něco jiného. Mně skvěle fungovala například dechová cvičení. Pomocí nich se okysličují buňky, posiluje se imunita, ale především odbouráváte stres a strach. Což je v případě takto těžké nemoci klíčové.

Kromě dechových cvičení jsem také detoxikovala svoje tělo, dodala mu minerály a vitamíny. Cítila jsem, že potřebuji změnit jídelníček na zdravý.

Když jsem se uzdravila, tak jsem pak napsala knížku Moudrost jabloňových květů, kde věci, které mi pomohly, popisuji.

Jakým způsobem jste pracovala s psychikou?

Ilona Chroboková, Jana BejčkováUvědomila jsem si, že musím převzít zodpovědnost za svůj život do svých rukou. Že to není lékař, kdo je zodpovědný za to, abych se uzdravila. Lékař nezná moje tělo tak dobře, jako já, ani moji duši a psychiku. Že musím začít sama sobě pomáhat, podpořit samu sebe. Protože všechno začíná v naší mysli.

Koupila jsem si také knížku od pana doktora Peška a Novotného – Od diagnózy rakoviny k uzdravení. To jsou dva lékaři, psycholog a onkolog. Celá jejich knížka je o psychice.

Utvrdilo mě to v tom, že programováním podvědomí můžeme ovlivňovat to, co vlastně budeme žít. Protože v našem podvědomí jsou od dětství programy, které přebíráme od autorit a dospělých lidí, a spousta těchto programů je destruktivních. Nebo nás nepodporují. Když se je naučíme čistit a vyměnit za programy, které jsou pozitivní, tak si budujeme úplně jinou budoucnost. Takže jsem si čistila svoje podvědomé programy a programovala svou mysl nově.

Měla jste nějakou motivaci, nějaký cíl, sen, který vám dodával sílu? 

Já jsem vždycky měla motivaci, proč žít dál. Například jsem byla v situaci, kdy už jsem jenom ležela, měla jsem metastázy po celém hrudníku, vodu v plicích a nemohla jsem ani chodit, ani pořádně dýchat.

Když mi tu tekutinu punkcemi odstranili, zavolala jsem svému vnukovi, že ho naučím lyžovat. Bylo léto a já jsem ho v zimě opravdu lyžovat naučila. Mít nějakou motivaci, vizi, je strašně důležité.

Nádor, který se zmenšil z 8 cm na 8 mm, Vám měli operovat. Lékaři tvrdili, že není možné, aby sám zmizel, že je operace nutná. Ale když Vás za měsíc operovali, žádný už nenašli. Je neuvěřitelné, co jste prací na sobě dokázala. 

Jsme bytosti, které mají úžasné schopnosti, úžasnou sílu. Máme seberegenerační a sebeléčebné schopnosti a svoje zdraví, svůj život si můžeme řídit úplně sami.

Já jsem k tomuhle všemu přišla skrze nemoc. Kdybych ji bývala neprožila, tak bych na to nikdy nepřišla. Nevěděla bych, co všechno dokážeme.

Ten 8mm nádor jsem odstranila sama svým chováním k sobě, svým přístupem k sobě a změnou myšlení. Lékaři nenašli už ani jeho ložisko.

Při druhé a třetí rakovině mi lékaři řekli, že jsem tak plná metastáz, že už to operovat nejde, že mě budou jenom udržovat při životě. Ale já jsem byla přesvědčená, že moje buňky ví, co mají dělat, aby se uzdravily. Že je v tom musím podpořit.

Prováděla jsem zase svoje cvičení, vizualizace, čistila jsem buňky, posílala jsem do nich světlo, prosila jsem je, aby se vrátily zase do zdravého, původního stavu. A zase jsem se uzdravila. Takže opravdu to chce věnovat se sám sobě, pravidelně na sobě pracovat a výsledek se dostaví.

Co byste vzkázala lidem, kteří mají nějaké zdravotní problémy a chtějí se uzdravit?

Chtěla bych vám všem popřát, abyste vzali opravdu zodpovědnost za sebe do svých rukou. Není vůbec jedno, co do svého těla dáváte, co s ním děláte, co si všechno necháte líbit, jestli jste psychicky v pohodě nebo nejste.

Buďte na sebe hodní a opatrujte se, protože potom, když přijde taková nemoc, tak je to opravdu těžká a dlouhá práce. Není to tak, že si dlouho zaděláváme na nemoc a pak je mávnutím kouzelného proutku pryč. Opravdu je to potom velká a těžká práce.

Snažte se tomu předcházet a budovat si svůj život k tomu, abyste byli šťastní, měli hezké vztahy, a aby se vám tady na Zemi líbilo tak, jako se líbí teď mně.

Přeji vám, abyste nalezli svoji vnitřní moudrost a abyste uměli zlepšit a změnit svoje životy na tu nejkrásnější a nejlepší verzi, která je vůbec možná.

Moc vám děkuji za úžasné povídání. A hlavně Vám přeji, abyste už byla navždycky zdravá a měla pořád takovou sílu a chuť do života, jaká z Vás vyzařuje.

Jana
  • Pokud byste rádi dostávali upozornění na nové články, napište mi prosím e-mail zde >>