Půsty jsou pro zdraví většinou hodně prospěšná věc. Tělo se pročistí, sníží se oxidační stres a zánětlivé procesy, pochvalovat si budou i srdce a cévy. Staří Římané prý dokonce několikadenním půstem dokázali vyléčit epilepsii.

Já osobně mám zkušenost nejdéle dva dny, ale kamarád Tonda se nedávno postil 7 dní, a tak jsem ho trochu vyzpovídala, abych vám mohla zprostředkovat jeho zkušenosti.

Máš s delšími půsty už nějakou zkušenost z minulosti?

Moje dosavadní zkušenosti s půstem byly mizivé (cca 2 pokusy za rok). Šlo vždy o jednodenní půsty, většinou dokonce skončily tím, že jsem večer už nevydržel a začal jíst. Vlastně si nevzpomínám, kdy se mi naposledy povedlo vydržet do druhého dne bez jídla (minimálně tři roky ne). Takže jsem žádnou speciální průpravu pro sedmidenní půst neměl.

A co tě k tomu vedlo, že ses rozhodl nejíst více dní?

Už dlouho jsem o tom přemýšlel. A nedávno jsem v jedné přednášce slyšel, že 7 denní půst může napravit několikaleté problémy s trávicím traktem. Navíc po 3 dnech se začnou čistit orgány, játra vymění žluč atd. Chtěl jsem to zkrátka zkusit.

Dal sis nějaký cíl, jak dlouho chceš vydržet?

Od začátku jsem si to pojmenoval jako očistu, regeneraci, osvobození od jídla. Tím, že to nebylo omezující (nebral jsem to jako hladovění, tj. strádání), jsem k tomu měl uvolněný přístup. Půst jsem zahájil, trochu symbolicky, první jarní den, 20. března, s váhou cca 78,5 kg. Řekl jsem si, že vydržím sedm dní, jen když mne to výrazně neomezí, když mi bude dobře. A že to mohu kdykoliv skončit.

To je podle mne správný přístup, nic nelámat přes koleno. Byl jsi úplně bez jídla, nepil jsi například ani zeleninové šťávy?

Vyloučil jsem jakýkoliv příjem energie přes stravu. Pil jsem převážně samotnou vodu, občas s citronem, dvakrát až třikrát denně rozmíchaný zelený ječmen. Jedl jsem spirulinu, nějaké minerály a vitamíny (hořčík, zinek, B, C). Žádná káva, alkohol ani sladké nápoje.

TondaJak probíhaly první dny? Nejsi na to zvyklý, bylo to těžké?

První tři dny byly víceméně podobné. Hodně jsem pil, takže mne ani nebolela hlava. Váha postupně klesala na 75 kg. Pocity hladu byly velmi mírné, zaháněl jsem je pitím teplé vody. Až mě překvapilo, jak to šlo dobře. Čtvrtý den jsem byl v kanceláři od půl sedmé ráno do deseti hodin večer, to bylo dost náročné. Samozřejmě jsem byl večer unavený. Ale nebylo to nijak zlé. Skoro jsem měl pocit, že to snáším lépe, než podobně vypjaté dny v „čase jídla“.

A další dny? Přišly nějaké problémy?

Od pátého dne mne začalo bolet v krku, přesněji na pravé, měkké části horního patra. Jakoby začátek angíny (s tou moc zkušeností bohudík nemám, ale tak nějak si to představuji). Vyhodnotil jsem to jako čistící procesy v těle.

Šestý den byl asi nejhorší. Už jsem si říkal, že to zabalím. Bolest hlavy, bolest na horním patře, únava a slabost, možná i mírně zvýšená teplota.

Sedmý den ráno to ale bylo mnohem lepší, a tak jsem se rozhodl vydržet a dotáhnout to do konce. Mohl jsem opět pokračovat ve všech aktivitách.

Postupně jsem zhubl na konečných 72,2 kg.

Jaký jsi měl během půstu program? Odpočíval jsi nebo ses hýbal, cvičil…?

Každý den, kromě pátého a šestého, jsem hodinu cvičil (protahování, jóga, lehce posilování). Jinak jsem normálně fungoval, ale samozřejmě jsem ze svých aktivit trochu ubral a snažil se více odpočívat.

Jaký z toho máš celkově pocit? Jsi rád, že jsi do toho šel?

Hodně mne překvapilo, že to proběhlo lehčeji, než jsem čekal. Žádné hypoglykémie, drastické pocity hladu, omezení nebo slabost. Myslím, že to bylo tím, že jsem k tomu od začátku přistupoval velmi uvolněně, „na pohodu“, lehce. Netlačil jsem na výsledek, nemluvil jsem o tom s ostatními, bral jsem to spíš jako intimní věc.

Často jsem si představoval, jak si moje tělo i jednotlivé jeho buňky vzaly dovolenou od zpracovávání energie z potravy. A konečně mají čas na sebe – vyčistit se, uklidit si v sobě, zregenerovat. To byla velmi příjemná představa a dost mi pomáhala, když mě (hlavně večer) přepadly chutě na jídlo.

Jak ses cítil po psychické a duchovní stránce?

Odezva nebyla jen fyzická. V době půstu jsem se cítil být více spojený se sebou, se svým tělem. Cítil jsem se takový odlehčený (i shyby mi šly snáz), čistý. Faktem je, že tato psychická odezva byla (a je) komplexnější, než jsem čekal. Je najednou snazší vnímat, slyšet a poslouchat svoje tělo.

Mělo to ještě nějaká další pozitiva?

Úsporu času: nemusel jsem na nákupy, vařit, jíst :-). Lépe jsem se soustředil a cítil se lehčí.

A nějaké zápory?

Zvláště večer jsem zápasil s chutěmi. Povídání o jídle mi nedělalo dobře a hodování ve filmech mne bralo víc než dramatická zápletka :-), zvláště v první polovině půstu.

Změnilo se po skončení půstu nějak tvoje stravování?

Delší půst může být myslím vhodným impulsem pro změnu stravovacích návyků a chutí. Já se dlouhodobě stravuji poměrně zdravě. Po skončení půstu jsem si ještě neuvařil ani jednou těstoviny (nic proti nim, mám je normálně rád), za 5 dní jsem spotřeboval půlku chleba, jím hodně vařené kroupy, ovesné vločky, pohanku, bulgur, fazole mungo, dušenou zeleninu, saláty, vajíčka, ryby – ne proto, že je to zdravé, ale protože na ně prostě mám chuť. Až budu mít chuť na pizzu, tak si ji klidně dám.

Díky moc, že ses s námi podělil o své zkušenosti.

Jestli jste se teď nadchli, že to také zkusíte :-), buďte opatrní:

  • Radila bych vám (a je to všeobecně doporučováno) vyzkoušet nejdříve jeden den, za čas dva dny a dobu případně postupně prodlužovat.

  • Dobré jsou “půsty” např. s pitím zeleninových šťáv, kdy tělo i přes hladovění dostává potřebné minerály atd. Není to klasický půst, při něm se pije jen voda nebo dokonce ani to. Při “půstu” s pitím šťáv nedochází ke změně na tzv. vnitřní výživu a procesy v těle probíhají trochu jinak. I tento, kamarádův “půst”, nebyl vzhledem k pití zeleného ječmene a užívání spiruliny a minerálů pravým půstem.

  • Hodně se doporučují i tzv. přerušované půsty, kdy střídáte dobu s jídlem a delší dobu bez jídla: například jíte naposledy v 17:00 a další jídlo si dáte až druhý den svačinu nebo oběd (poměr doby jídlo/bez jídla se může upravovat podle individuálních potřeb). Takto se to opakuje několik dní.

  • Poslouchejte svoje tělo, nelámejte nic přes koleno a pokud se rozhodnete pro delší půst, najděte si nejlépe někoho, kdo s tím má zkušenosti a bude na vás dávat pozor.

  • Důležitá je návratová fáze – s jídlem se musí začít velmi opatrně. Měla by trvat stejně dlouho, jako samotný půst. Jsou pro to pravidla, hlavně při delších půstech je to extrémně důležité. Nezapomínejte ani na přípravnou fázi, kdy se před půstem jí jen zelenina a ovoce.

  • Můžete si také přečíst např. knížku Vilmy Partykové – Hladovění pro zdraví. Ta je podle mne skvěle zpracovaná, najdete tam všechno, co potřebujete. Je důležité, než se k postění odhodláte, si nejprve zjistit potřebné informace a nepodceňovat to.

Jana
  • Pokud byste rádi dostávali upozornění na nové články, napište mi prosím e-mail zde >>