Už přes 25 let (to snad ani není možné, jak to letí :-)), od doby, kdy jsem se sama snažila uzdravit, sleduji lidi, kteří to dokázali.

Buď z těžké nemoci, nebo z chronických, dlouhodobých nemocí. Takové ty „nevyléčitelné“ případy, lidi, kteří se uzdravili v podstatě „ilegálně“ :-).

Četla jsem spoustu příběhů, poslouchala přednášky, s některými jsem mluvila osobně. Snažila jsem se vysledovat, co mají společného. V čem je ten klíč k uzdravení?

Když se na to dívám dneska zpětně, tak i já jsem si nakonec poskládala ty dílky pomyslné mozaiky zdraví stejně nebo hodně podobně, jako oni.

Každý jsme jedinečný a funkční návod pro všechny neexistuje, ale tyhle body, které vám napíšu, jsou myslím v nějaké podobě obsaženy v pomyslných seznamech většiny uzdravených.

léčení

1) Převzali zodpovědnost za svoje zdraví

Neznamená to, že odmítli lékaře a jakoukoliv pomoc zvenku. Znamená to, že si vzali zpátky svou sílu, právo rozhodování sami o sobě, a že byli ochotni sami pro sebe udělat všechno, co bylo potřeba a co mohli.

Pamatuji si, že jsem nejdřív veškerou svou moc předávala doktorům, pak léčitelům atd. a žila v naději, že oni mě uzdraví. A po čase vždycky plakala, že ani tenhle mi nepomohl. Teprve když jsem pochopila, že ta zodpovědnost je na mně, věci se pohnuly k lepšímu.

2) Pracovali s psychikou

Tohle je obrovské téma, na které jsem už psala nejeden článek (můžete si je vyfiltrovat pod kategorií psychika>>). Zestručnit je to těžké :-), ale pokusím se.

Mně tyhle věci pomohly úplně nejvíc ze všeho, byl to pro mě naprostý základ, abych se mohla uzdravit, abych to sama sobě v podstatě dovolila. A vím, že ostatní „zázračně uzdravení“ to měli hodně podobně.

  • Vyhodnotili všechny oblasti svého života, vztah k druhým, a hlavně k sobě sama. Taková pořádná inventura toho, co je prospěšné a co nám naopak škodí. Pátrali v současnosti i v minulosti.

  • A pak si v sobě pročišťovali všechno, co bylo potřeba. Uvolňovali potlačené emoce, odpouštěli blízkým i sobě sama, přijali celou minulost…tohle je dloooouhá kapitola :-).

  • Udělali většinou velký úklid v životě. Doslova i obrazně. Provedli změny ve všem možném. Někdy je k tomu nutná veliká odvaha, ale často nás právě nemoc k takovým změnám dotlačí.

  • Naučili se zklidnit svou mysl. Když je naše mysl klidná, tak mimo jiné přepínáme ze stresového režimu do režimu uzdravovacího. K tomu krásně pomáhá meditace.

    Kdo neumí nebo nechce meditovat sám, pomáhají úžasně i vedené meditace. Pamatuju si moje meditační začátky, jak jsem si tehdy pouštěla jednu ještě tehdy na kazetě :-). Můžete zkusit některou z mých meditací zdarma>>

  • Pracovali se strachem, sebeláskou, zdravým sebevědomím a nastavováním si svých hranic, s afirmacemi, vizualizacemi…

    Tohle pro mě osobně bylo dost intenzivní a v podstatě mám „co na práci“ dodnes, „hotoví“ nejsme nikdy :-).

3) Změnili většinou jídelníček, mnohdy radikálně

malinyTady obzvlášť vnímám, že jsme každý jiný a máme jiné potřeby. Ale taková základní pravidla jsou platná pro většinu lidí. Můžete si přečíst můj dvoudílný článek na tohle téma>>

4) Posilovali imunitu

Ve výsledku je to vždycky náš imunitní systém, který nás uzdraví. Je potřeba mu pomoci nejvíc, jak to jenom jde. O tom jsem také napsala článek>>

5) Užívali různé bylinky, doplňky stravy atd.

Tohle je hodně individuální, podle kdo co potřebuje. Většinou je nutné vyživit tělo – dodat mu minerály, vitamíny, něco i na posílení imunity.

Já jsem po letech došla k tomu, že není moc dobré brát vitamíny a minerály izolovaně, že je vždycky lepší něco, co je v podstatě komplexní potravina (například chlorella, ječmen atd.).

6) Detoxikovali tělo

Detoxikace je nutná skoro vždy. Může mít mnoho podob, každý ji dělal jinak, podle co mu vyhovovalo a co potřeboval.

Já jsem ji prováděla hodně důkladně a i teď, kdy už jsem dávno zdravá, se průběžně detoxikuji. Tady na Mozaice najdete také několik mých článků na tohle téma, můžete začít třeba tímhle :-)>>.

7) Celkově změnili životní styl

V tomhle jsem já nikdy moc prohřešky neměla :-), ale kdo ano, musel pro svoje uzdravení udělat mnohé i v této oblasti. Více pohybu, spánku, odpočinku, bytí venku, méně stresu…

8) Měli silný důvod, cíl, proč se uzdravit

Cesta za zdravím nebývá mnohdy lehká a když víme, proč to děláme, drží nás to nad vodou.

Já jsem moc toužila zase lézt po skalách, žít plnohodnotný život a když se mi narodila dcera, tak být hlavně pro ni ta nejlepší maminka.

9) Učili se poslouchat svoje tělo, svou intuici

Tím, jak pracujeme s psychikou, čistíme tělo atd., tak se postupně vracíme k naší přirozené schopnosti mu naslouchat. Poznáme, co potřebuje, co je pro nás dobré a co ne.

10) Nebojovali s nemocí

To je hodně důležité. Není cílem „porazit nemoc“. Je potřeba brát ji jako posla, který nám má předat důležité zprávy.

Zprávy o tom, že v našem životě není něco v pořádku. Že musíme něco změnit. Změnit sami sebe, zapracovat na sobě.

Neplánovaně jsem skončila desítkou, takže desatero k uzdravení je na světě :-). Budu moc ráda, když mi napíšete, co máte ve svém „seznamu“ vy.

Jana
  • Pokud byste rádi dostávali upozornění na nové články, napište mi prosím e-mail zde >>