Kdo mě zná, ví, jak miluju teplo. Třeba lezení po skalách někde na jihu při 40°C, kam jiní jezdí zásadně v dubnu :-). Je pravda, že moje tukové zásoby asi nepočítají s větším mrazem než +20°, ale na druhou stranu – když je s pocitem zimy spojený nějaký příjemný zážitek nebo bonus, ráda vydržím leccos.
Třeba spaní v zimě pod převisem, kdy se ráno probudíte, rozděláte ohýnek a koukáte, jak venku krásně sněží, to je nádhera… Nebo – bonusem otužování je dobrá imunita, proto na sebe každé ráno ráda pouštím ledovou vodu. A právě o tom bude tenhle článek…
Trochu jsem o otužování psala už v článku Osmero pro posílení imunity aneb jak jsem se nestala vltavským otužilcem. Píšu v něm např. o kryocentru a také o ranním sprchování ve studené vodě, které bych každému doporučovala.
Pojďme se v tomhle článku podívat na studenou sprchu zblízka :-).
Abych vás trochu nalákala, tak nejdříve pár mých zkušeností, co vám to přinese:
Zvýší se vám celková imunita.
Výrazně, poměrně rychle a také levně. Zmizí časté rýmy, kašle apod. Když někde promrznete nebo zmoknete, zůstanete zdraví. Co se imunity týká, pocítíte opravdu velký rozdíl před/po nějaké době otužování.
Budete cítit, že máte více energie.
Když vylézám ze sprchy, mám vždycky radost, vyrojí se endorfiny (hormony štěstí), těším se na celý den…
Budete v životě vyrovnanější.
Naučíte se totiž zůstat ve stresových situacích více v klidu. Ledová voda – to je pro tělo stres, který překonáváte zklidněním dechu, celkovým uklidněním, překonáváte strach atd. – o tom dále v článku…
Zlepší se vám krevní oběh a tok lymfy.
Tělo je díky tomu lépe zásobováno živinami, lépe se odvádějí škodlivé látky.
Rady, jak na to
První a nejdůležitější rada zní: začněte postupně, nechtějte se stát za týden ledním medvědem. Je to důležité i proto, abyste vydrželi a po pár dnech to nevzdali.
Začněte nejprve vlažnou vodou na závěr normálního sprchování teplou.
Pak vynechte úvodní teplou sprchu a vlažnou vodu ochlazujte, až se budete sprchovat jenom studenou.
Dobu ve studené vodě postupně prodlužujte. Začněte třeba jen 10 sekundami. Jak si tělo bude zvykat, zvládnete i dvě tři minuty.
Začínejte od nohou a rukou, pak břicho, hrudník, záda. Zpočátku si nesprchujte hlavu (stačí jenom obličej), s tou počkejte, až budete zkušení otužilci :-).
Jakmile na sebe pustíte studenou vodu, tělo má tendenci se stáhnout, začnete rychle dýchat… vědomě prodlužte dech, hlavně výdech. Soustřeďte se na něj. Snažte se celkově zklidnit. A třeba se při tom usmívejte – to mi na začátku hodně pomáhalo.
Dýchejte dlouze a uvolněně i poté, co vylezete ze sprchy. Osušte se a třeba si chvíli zacvičte. Není dobré se hned zabalit do teplého oblečení – stačí jenom tričko apod. Cílem totiž je, aby se tělo naučilo vytvářet si samo dostatek tepla. Když zůstanete málo oblečení a budete cvičit, aktivujete tzv. hnědý tuk, který je právě schopen vytvářet teplo (má více mitochondrií než jiné buňky – to jsou takové naše minielektrárny – atd.).
Jak vydržet a mít z toho radost
Co si budeme namlouvat, když člověk leze do studené vody, jeho hlava dokáže vymyslet 100 důvodů, proč to nedělat a proč by bylo lepší zrovna dneska vynechat. Znám to moc dobře :-): „Dneska jsi vstala později, už nestíháš, nech to na zítra.“, „Vždyť je venku mráz – přece se ještě nebudeš ochlazovat, nastydneš.“, „Ty přece nemáš tolik tuku, jako ostatní, co když to pro tebe vůbec není dobré a tvoje tělo chlad špatně snáší.“… Přelstít vynalézavé podvědomí je někdy docela fuška :-). Mně pomáhalo a pomáhá např. tohle:
Na začátku to opravdu nepřežeňte a začněte postupně, aby to pro tělo nebyl takový šok.
Ujasněte si, proč to děláte. Co je vaším cílem? Pro mě to bylo jednoznačně pevné zdraví, silná imunita. A tak, když na sebe pouštím studenou vodu, představuju si, že ta voda je léčivá a že uzdravuje každou buňku v mém těle. Že je to vodopád, který mě obaluje ochrannou vrstvou.
Ještě než vlezete pod sprchu, představte si, jaké to bude, až polezete ven. Představujte si sami sebe, jak máte radost, pevné zdraví a spoustu energie. Těšte se na to.
Jak otužovat děti
Když se řekne otužování dětí, vždycky mi v hlavě naskočí malý Vašek pod studnou v „Jak dostat tatínka do polepšovny“ :-). Děti je možné otužovat od malinka, ale tady platí dvojnásob – začněte postupně, pomalu: nejdříve teplou sprchu nebo vanu, na závěr trochu snížit teplotu…. Vymyslete si k tomu nějakou pohádku, rituál podle věku, pro děti to musí být hra a radost. Také byste jim měli jít příkladem :-).
Je dobré to pojmout komplexně, otužování není jenom studená sprcha. Zapomeňte na tradiční „nechoď bos, nevybíhej ven svlečený…“. Je naopak skvělé (i pro dospělé), když jsou třeba ráno chvíli svlečení, občas vyběhnou na balkon nalehko oblečení i v zimě… samozřejmě jenom chvilku. Také pomáhá časté větrání, spaní v chladné místnosti, neoblékat se příliš, co nejvíce být venku… ale to určitě znáte :-).
Wim Hofova metoda
Na závěr jenom letmá zmínka: poslední dobou trochu koketuju s Wim Hofovou metodou. Je to spojení intenzivního dýchání, otužování a práce s myslí. Když se tuhle metodu člověk naučí, dokáže pak zvládat ledovou vodu mnohem snadněji, mnohem rychleji se mu zvýší imunita, lépe zvládá stres…. Na internetu najdete dneska už spoustu informací, dělají se i kurzy (mám určitě nějaký v plánu :-)). Wim Hof rozhodně stojí za pozornost, mrkněte na něj.
Tučňáčí výzva
Článek má v názvu tučňáčí výzva – a také je :-): pojďte do toho také, uvidíte, že nebudete litovat, fakt to stojí za to. Abych vám trochu zpříjemnila ten boj sám se sebou a výmluvami své hlavy (a boj to určitě trochu bude, na to se připravte :-)), mám pro vás na každý den jednoho tučňáka, který čeká, až vlezete pod studenou sprchu a pak mu vybarvíte hlavičku nebo i bříško na žluto, jako je zbarvený tučňák císařský – na znamení toho, že máte ten den splněno :-). Vytiskněte si jeden list pro každého člena vaší rodiny (je to tučňáčí otužovací kalendář na jeden měsíc), dejte si je třeba na ledničku a jděte do toho společně – uvidíte, jak budou děti nadšené :-).
Tučňákům zdar a dejte mi vědět, kolik už jich máte vybarvených :-).
Ještě bych rád doplnil, že rada se soustředěním na dýchání funguje stoprocentně. Ač má člověk tendenci při ponoření do ledové vody nebo vystavení prudkému chladu se chovat přesně opačně (zadržet dech, zatnout zuby..), právě vědomé dýchání umí hotové divy. Je to rázem snazší…
Rád bych ještě dodal, že mne článek i mile pobavil. Nápad s tučňáky je opravdu skvělý a vtipný. A určitě pomůže v oněch osudných 21 či 30 dnech, než se otužování stane denním návykem (aršík s tučnáčí výzvou v práci okamžitě zaujal hned dva kolegy…). Oceňuji i grafické provedení tučňáka – něco mezi obrázkem a piktogramem:-):-)
Jano, ještě jednou díky za milý článek, dodává optimismus a odhodlání… a to se hodí nejen v zimních měsících…
Děkuju moc za oba komentáře. Mám velikou radost a vyloženě se těším, že třeba i další lidi budou mít chuť to zkusit, že tím někoho nalákám :-). A budu moc ráda za zpětnou vazbu po čase, jak to jde :-).
Milá Jano. Tvůj článek mi udělal vyloženě radost. Velké uznaní. Téma pravidelného otužování, ale i volného koupání se v horských říčkách a jezerech je mi víc než blízké. Hezky jsi popsala všechna pozitiva i kritická místa. Mohu potvrdit, že ponoření do někdy až krutě ledové vody mi vždy dodá okamžitý příliv energie a regenerace. A ranní zápasení s odhodláním na sebe hned pustit ledovou vodu (jo jo, není třeba 100 důvodu, i jeden by stačí:-)) je jednou s příležitostí, kdy hned na začátku dne si okusit vítěství odhodlaného ducha nad pohodlím těla. Co je pro mne nové a už se těším, že to vyzkouším, protože to otužování přidává nový rozměr, je – nechat „doznít“ účinek ledové vody, nespěchat do teplého oblečení, zahřát se přirozeně. To je moc dobrý nápad. Také děkuji za nápad s vizualizací (vodopád, ochranný obal kolem těla, léčení a energizování každé buňky v těle), to je obohacení celého procesu.
Na to už se vyloženě těším, až to zkusím…