Udělej první krok aneb Jak pomáhá Micimutr

Naprosto klíčovým a zásadním okamžikem, kdy se všechno obrátilo k lepšímu a já se začala uzdravovat, bylo moje hluboké vnitřní rozhodnutí, že se zkrátka uzdravím. Dala jsem naprosto vážný slib sama sobě.

Bylo to převzetí zodpovědnosti sama za sebe místo pouhého pasivního předávání moci nade mnou a zodpovědnosti za moje zdraví doktorům. Dala jsem si naprosto jasný záměr a začala se dívat na budoucnost pozitivně, optimisticky. Tehdy poprvé jsem začala doopravdy věřit, že budu zase zdravá, i když jsem ještě netušila, jak to udělat.

Ale správné cesty se brzy ukázaly. Začala jsem hledat informace, zkoušet různé metody, poslouchat a vnímat svoje tělo… začala jsem být „sama se sebou, sama v sobě“. A moje tělo i mysl se opravdu začaly uzdravovat…

V sekcích Můj příběh a Co se zde dočtete jsem slíbila, že vás budu inspirovat a postupně odkrývat jednotlivé dílky mozaiky zdraví. Já sama jsem je nacházela postupně, během dlouhé doby. Některé se objevily samy, získání jiných mě stálo hodně úsilí, času, opakovaných pokusů a omylů. Chci vám pomoci je postupně najít a složit všechny, protože teprve společně mohou vytvořit obrázek.

Dlouho jsem přemýšlela, který dílek zvolit jako první. Vzpomínala jsem na okamžiky, které byly pro mě zásadní a zlomové. Myslím, že tím nejdůležitějším momentem na cestě k opravdovému a trvalému uzdravení byl právě tento můj slib sama sobě.

Seděla jsem jednou doma na gauči a snila o tom, že jsem zase zdravá, že místo sezení v obýváku zase lezu po skalách, běhám orienťáky po lese a jsem plná energie.

Tehdy jsem sama sobě slíbila, že to ještě zažiju.

A že to všechno a mnohem víc budu prožívat kdykoliv se mi zachce. Slíbila jsem si, že začnu pro sebe něco dělat a že to dokážu. Teď nebo nikdy. Samo to nepůjde, musím začít. Prostě jsem se někde hluboko uvnitř rozhodla a v tu chvíli jsem věděla, že už mě nic nezastaví.

Znáte pohádku Micimutr?

Kouzelnice v podání Libušky Šafránkové v ní říká loutkáři Vítkovi, který chce zachránit princeznu před drakem:

Udělej něco. Aspoň jeden krok. A pak zas něco udělám já.

Tj. když něco zkusíš, uděláš první krok, mohou ti kouzla pomoci. Když budeš jenom čekat na zázrak a sám nic nepodnikneš, pomoci ti nemohu.

Ano. Přesně takhle to funguje. I např. Paulo Coelho v knize Alchymista, v krásném příběhu o splněném snu, píše totéž:

Když si něco moc přeješ, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.

Podmínkou je, že musím začít něco dělat. Pak začnu přitahovat lidi a situace, které mě navedou na tu správnou cestu.

Knihu jsem četla teprve nedávno a pohádka vznikla až v roce 2011, ale tuhle moudrost jsem tak nějak intuitivně cítila už dávno a od té doby, co se tím řídím, jako by mě pořád někde zpoza rohu tajně pozorovala Micimutr, dohlížela na mě a nenápadně mi pomáhala :-). Udělej něco ty, pak zas něco udělám já…

První rada, která ke mně tak nějak shůry přišla, byla:

„Neplaš! Uvolni se, zastav se a v klidu poslouchej…“

V té době jsem měla za sebou spoustu návštěv lékařů a léčitelů, vyzkoušených mnoho metod, přečtené stohy knih…urputně jsem se snažila zkoušet páté přes deváté, abych se uzdravila, ale nic nezabíralo.

Začínala jsem propadat panice a strachu, že už mi nic nepomůže. V den, kdy jsem si slíbila, že se uzdravím a zase budu běhat a lézt po skalách, že to zkrátka dokážu, mi došlo, že se v tuhle chvíli hlavně potřebuju zklidnit. Důvěřovat víc svému tělu, poslouchat ho, mít ho ráda. Přestat tolik tlačit na pilu a postupnými kroky začít.

Všechno se bude nějak vyvíjet, správné věci, nápady, postupy atd. ke mně přijdou ve správný čas. A že musím přijímat i to, že budu narážet na překážky, protože jak říkal již Marcus Aurelius:

Co stojí v cestě, je její součástí.

A tak jsem začala.

Začala jsem jednoduchou meditací na uvolnění těla, pročištění od negativní „zaseklé“ energie, naplnění se čistou, pozitivní energií a otevření se tak svému vnitřnímu hlasu a intuici. Říkala jsem jí Meditace nového začátku. Pomůže uklidnit tok myšlenek, podpoří celkový vhled do událostí a jejich příčin.

Meditovala jsem a v klidu rozmýšlela, co dál.

Jsem systematik, a tak „nechat všechno jen tak běžet“ mi moc nejde :-).

Musela jsem si alespoň v kostce vymyslet nějaký plán, abych tomu dokázala opravdu věřit. Obsahoval postupnou práci s psychikou, pročištění těla, posílení imunity….ale věděla jsem, že už to nebude urputná snaha, ale přirozené objevování cesty sama k sobě, a že konkrétní způsoby, jak na to, budu objevovat postupně. Budu dělat vždycky ten první krok a pak mi „vesmír“, Micimutr.nebo někdo jiný pomohou :-).

Když bych tedy měla shrnout moje první rady na úplný začátek pro vás, kdo jste nemocní a nevíte si rady, jak z toho ven, nebo jste v pohodě, ale chcete svoje zdraví vzít do svých rukou, abyste najednou v padesáti nezjistili, že vám chtějí vzít žlučník apod., zněly by asi takhle:

Důvěřujte, že všechno se děje, jak má, že v ten pravý čas k vám přijdou ty správné rady, myšlenky, situace, lidi…nedělejte si s ničím starosti.

Být v klidu, vnitřně vyrovnaný, je pro práci se sebou sama nesmírně důležité.
Představte si, že jste na začátku nové, úžasné, dobrodružné cesty. Cesty sama k sobě a trvalému zdraví.

Těšte se na ni. Těšte se i s tím vědomím, že pravděpodobně narazíte na překážky. Protože „Co stojí v cestě, je její součástí.“
A začněte. Třeba oním zklidněním. Udělejte první krok.

Nic se nestane samo od sebe, musíte zkrátka začít. Zastavte se, zklidněte své myšlenky, uvolněte svoje tělo, nechte mluvit svůj vnitřní hlas a intuici. Můžete zkusit zmiňovanou meditaci, kterou jsem dělala a občas dělám ještě i teď já. Popsala jsem ji pro vás v eBooku Meditace nového začátku (zdarma).
Slibte sami sobě, že se uzdravíte.

Uzavřete smlouvu sami se sebou. A to, že to dokážete, berte jako fakt. Doopravdy, hluboko uvnitř se pro to rozhodněte.
Mějte jasný cíl a do budoucna se dívejte optimisticky.

Věřte, že se uzdravíte. Těšte se na to. Buďte pozitivní a o svém cíli vůbec nepochybujte. Buďte už teď vděční za své budoucí zdraví.
Začněte sbírat informace, zkoumat možnosti a co s vámi souzní, zkoušejte v praxi.

Poslouchejte svoje tělo a svou intuici, samy vám řeknou, co je pro vás dobré a co nebo kdo vám může pomoci.
Mezi prvními věcmi, které uděláte, bych vám doporučila pročistit postupně celé tělo.

Ačkoliv obrovskou roli v otázce zdraví hraje psychika, tím, že pomůžeme tělu zbavit se dlouholetých nánosů a toxinů, proces uzdravení hodně urychlíme. Podrobněji si o tom můžete přečíst zde v dalším článku.