Shomeopatií jsem začala laškovat už v době, kdy jsem bývala nemocná. Přihlásila jsem se do dvouletého studia a myslela si, že sama sebe zázrakem uzdravím :-), homeopatika mě zachrání. Už po roce mi ale bylo jasné, že jestli se chci uzdravit dřív než za dvacet let, budu muset buď najít zkušeného homeopata, nebo se vydat úplně jinou cestou :-).
Na to, aby se člověk celkově a trvale uzdravil pomocí homeopatie, je totiž potřeba najít tzv. konstituční lék. Tj. lék „na člověka“, ne na nemoc. A to bývá dost často veliká alchymie, vyžadující trpělivého, ale hlavně hooodně dobrého homeopata, který se dokáže na člověka dobře nacítit a vnímat všechny souvislosti.
A tak jsem k jednomu takovému začala chodit, ale stejně mi to nepomohlo. Myslím, že tehdy to bylo hlavně proto, že jsem hledala pořád pomoc zvenku. Nepřevzala jsem zodpovědnost sama za sebe, nebyla jsem v podvědomí stoprocentně rozhodnutá se uzdravit, nevěřila jsem, že by mi mohlo cokoliv pomoci. Moje podvědomí v podstatě zakazovalo všemu a všem, aby mi bylo pomoženo. Ale to by bylo na delší vyprávění :-).
Homeopatii jsem ale nezavrhla, dodnes mám v lékárničce některé poklady :-). Jsou to homeopatika ne konstituční, ale symptomatická – na konkrétní nemoc. Je to taková akutní pomoc, abyste nemuseli brát klasické léky.
I v tomhle případě to ale nebývá úplně snadné určit, často na jednu nemoc existuje více variant. Podle toho, jak člověk subjektivně nemoc prožívá, jaký průběh nemoc má apod.
Za ty roky už mám ale „vychytaných“ několik homeopatik, která fungují skoro u každého a vždycky. A ty se určitě vyplatí mít v domácí lékárničce, díky nim mnohdy budete za kouzelníka :-). Jdeme na ně:
Homeopatika pro domácí lékárničku
Toť vše :-). Mám toho v lékárničce víc, ale tohle mám nejvíce ověřeno, že opravdu funguje. Kdyby nic jiného, určitě bych doporučovala zásobit se Belladonnou a Arnicou.
Ale ještě nekončíme :-). Ještě mám pro vás vyzkoušená homeopatika úžasné dětské paní doktorky, ke které chodila moje dcera, když byla malá.
Ta mě i vlastně nejvíce přesvědčila, že homeopatie není hodna „ocenění“ bludný balvan :-), ale že opravdu funguje.
Dcera měla spoustu bradaviček na ručičkách, hrozilo nepříjemné vypalování. Paní doktorka jí předepsala homeopatika, po kterých bradavičky doslova mizely před očima, a už se nevrátily.
A tak jsem paní doktorku, MUDr. Miroslavu Šircovou, pozvala po dlouhých letech na kafíčko, aby mi pro vás prozradila další poklady, které takhle krásně fungují. Tady jsou:
Ještě stručně k užívání – homeopatika by se měla brát vždy s odstupem od kávy, pasty na zuby a jiných aromatických věcí, ideálně i od jakéhokoliv jídla, abyste měli opravdu čistou pusu. Kuličky nechte volně rozpustit v puse.
Dávkování jsem úplně všude neuváděla, ale to si snadno dohledáte nebo se zeptáte v lékárně. Ublížit si nemůžete, homeopatika jsou skvělá v tom, že vám maximálně nepomohou :-).
Tak, to je už opravdu všechno, můžete se pustit do vybavování homeopatické lékárničky :-).
Další tipy, co do své domácí lékárničky zařadit, najdete v článku Čím vybavit domácí přírodní lékárničku >>
Děkuji moc za další mailík. Jsou to velice zajímavé a docela zásadní věci. Já sama, ačkoli jsem zdrávkou v době dávno minulé, odchována spíš klasickou západní medicínou, nedám dopustit na tzv. alternativní postupy. Používám bylinky, vím, že funguje homeopatie a že myšlenky a slova mají velikou sílu. A že placebo je využíváno víceméně oficiálně, ale o použití protikladu, kterým je nocebo se moc nemluví. Ale je potřeba o něm vědět a umět s ním. Vyhnout se, nepřijmout, postavit si v sobě proti němu hráz. Myslím, že spoustě lidí přitížilo v této době právě nocebo, i když (nebo právě proto, že) o něm nic neví… a nebo málo. Pro mně platí naše dávné krédo: Primum non nocere… především neškodit. Mějte krásný den. Květa
S tím naprosto souhlasím. Myšlenky a slova jsou opravdu mocnější, než si připouštíme. A stejně tak, jak placebo a prospěšné myšlenky dokážou zázraky, nocebo dokáže neuvěřitelně uškodit. Někdy je to ale fuška, být si toho pořád vědomi a pracovat s tím ?. Ale stojí to za to, pečlivě si vybírat, čemu věřím, jak přemýšlím, jaká slova volím… Moc díky za komentář. Jana