Kvalitní jídlo je podle mne naprostým základem, abychom byli zdraví a měli dostatek energie. Jak zpívá T. Klus v jedné písničce – „…celý život v jednom těle musíme si vystačit…“ :-). A je úplně logické, že když chceme, aby dobře fungovalo, strašně záleží na tom, čím ho zásobujeme, co mu dáváme za „palivo“, aby to byla opravdu zdravá strava.

Zdravé stravování jako důležitý dílek mozaiky

Dneska po letech, kdy už jsem dlouho zdravá a v pohodě, vidím jasně, jak všechno se vším souvisí. Že nestačí pít bylinkové čaje a přitom mít zanešené tělo, nedělat nic s psychikou a jíst „guláš se šesti“. Nebo tělo jednorázově detoxikovat, ale dál pokračovat v nezdravém jídle a opomíjet psychiku.

Pomyslná mozaika má samozřejmě ještě více dílků – musíme přidat pohyb, spánek, posilování imunity….

Zdravá strava - kořenová zeleninaVůbec vás ale nechci strašit, že vám nic nepomůže, pokud nebudete mít dokonale vyladěný systém uzdravování :-). Cokoliv člověk pro svoje zdraví udělá, tak se tzv. počítá. Samozřejmě také hodně záleží, jak na tom kdo je. Někdo může mít obrovské bloky v psychice, kdo jí hodně nezdravě, může být klíčovou věcí k uzdravení právě změna stravy…

Začněte postupně, po malých krůčcích. Cokoliv sebemenšího pro sebe uděláte, vás posune o kus dál a je to lepší, než skvělý plán jenom na papíře.

Tak pojďme na to zdravé jídlo :-)…

Současné zemědělství zdravé potraviny zrovna neprodukuje

Vůbec se mi nechce psát nic pesimistického, ale je myslím dobré si uvědomit některá fakta a zařídit se podle toho, hledat svoje, co nejlepší řešení. A najít se rozhodně dá :-). Tak jen okrajově:

Kdybychom srovnali obsah výživných látek (a naopak chemie) v potravinách dnes a před sto lety, hodně bychom se asi divili. Rozdíly jsou bohužel veliké (samozřejmě v neprospěch dneška). Ale je to úplně pochopitelné:

  • Půda se nenechává ležet ladem a odpočinout, jako dřív. Hnojí se chemií. Plodiny se nestřídají tak často, jak by bylo pro ni dobré. „Moderní“ způsob zemědělství ji strašně vyčerpává a rostliny už si z ní nemohou brát tolik, kolik by potřebovaly.

  • Používá se velké množství herbicidů a ostatních pesticidů, které pak spolu např. se zeleninou jíme.

  • Ovoce se sklízí nezralé a putuje k nám z druhé půlky zeměkoule. Dozrává ve skladech, bez slunce, pomocí chemie. I to u nás pěstované je už tak přešlechtěné, že obsahuje nepřirozeně vysoký obsah fruktózy. O stříkání voskem apod., aby vypadalo lákavě, ani nemluvím. Taková jablka na mě působí jako ta ze Sněhurky :-).

  • Přibývá geneticky upravených rostlin, které se následně průmyslově zpracovávají. Není divu, že mají minimální nutriční hodnoty, jsou dost často v podstatě „prázdné“.

  • Extrémní situace je v případě masa. Zvířata pocházejí z velkochovů, kde se s nimi špatně zachází, mají málo prostoru, dostávají granulovanou stravu, spoustu léků, jsou vystresovaná. My pak jíme nekvalitní maso spolu s antibiotiky a stresovými hormony, a to se samozřejmě odráží na naší psychice, hormonálním systému, zanášíme tělo toxiny…

  • Mohla bych pokračovat, ale myslím, že to v tuhle chvíli úplně stačí :-)…

Zdravá strava - ořechyAsi není možné, abychom jedli 100% zdravě. Vždycky budeme muset dělat nějaké kompromisy. Ale dá se z toho docela dobře „vybruslit“ :-), najít si zdroje co nejkvalitnějších surovin, kupovat to nejlepší (nebo alespoň to nejmenší zlo), co v danou chvíli máme k dispozici.

Když k tomu přidáme občas nějaké potravinové doplňky, průběžně se budeme detoxikovat (mimo jiné proto, že například čistá střeva dokážou vstřebat maximum živin) a hlavně – nebudeme se ničím stresovat, bude to v pohodě :-).

Vegetarián, vegan, raw…. já nic z toho :-). Každý má jiné potřeby…

Vyznat se ve stravovacích směrech může být dneska docela oříšek. Vegetariánství, veganství, raw strava, makrobiotika, paleo…. Je jich spousta, každý má ještě své odnože a na otázku, co je tedy správně, vám každý výživový poradce může odpovědět trochu jinak.

Já osobně nejsem zastáncem ani jednoho. Vnímám svoje tělo, co potřebuje, co mu dělá dobře, a ze všeho si „vyzobávám“ to, co mi vyhovuje. Snažím se jít cestou kvalitních surovin, hodně omezuji maso, mléčné a pšeničné výrobky a naopak zařazuji zdravé potraviny. Jím podle pravidel, která najdete níže. Celkově jím tak z 80 % opravdu zdravě a zbývajících 20 % si dopřeju skoro cokoliv, na co mám chuť, a s radostí si to užiju :-).

Zdravé stravování - ovesná kašeVůbec tím ale neodsuzuju žádný stravovací směr. Potkala jsem makrobiotiky, paleo strávníky nebo vegany, kteří měli spoustu síly na sport a na všechno a evidentně jim to prospívalo. Částečně je to u mne i tím, že nechci obětovat vaření a promýšlení jídelníčku, aby byl opravdu plnohodnotný, většinu volného času.

Trávím hodně dnů venku, na skalách s kamarády atd. a chci mít šanci „beztrestně“ sníst výjimečně i něco „normálního“ s nimi, aniž by mi bylo špatně. A jelikož cítím, že mému tělu tenhle styl stravování dělá opravdu dobře, mám dost síly a nic mi nechybí (aspoň doufám), veganka ze mě asi zatím nebude :-).

Každopádně myslím, že každý jsme opravdu jiný a může nám vyhovovat trochu odlišný způsob stravování než druhému člověku. Musí se brát v úvahu i životní styl: kdo sedí celý den v kanceláři, bude potřebovat jiný jídelníček, než sportovec nebo fyzicky pracující člověk.

Ale určitě se vyplatí nad tím popřemýšlet, vnímat sám sebe a dodržovat co nejvíce pravidla zdravé výživy. Upravit svou stravu tak, abychom měli dostatek vitamínů, minerálů, vlákniny, bílkovin, sacharidů… protože tím svému tělu hodně pomáháme. Lépe se potom dokáže samo průběžně čistit, orgány mohou pracovat naplno… zkrátka jsme zdraví a máme hodně energie :-).

Mé soukromé desatero zdravého stravování

Jak už jsem psala, každý jsme jiný, ale existují obecně platná (a dneska už i vědecky prokázaná) pravidla, která platí téměř vždy. Sepsala jsem vám co nejpodrobněji seznam, kterým se řídím já. Třeba vás inspiruje a pomůže vám sestavit si nějaký svůj vlastní :-).

  • Vařit ze základních surovin, vybírat si čerstvé a kvalitní. Dají se sehnat na farmářských trzích, farmách nebo u místních pěstitelů, od souseda nebo sami zahradničit – abychom měli jistotu, že byly vypěstovány v čisté půdě, nejsou geneticky modifikované, neobsahují chemii.

  • Ovoce a zelenina nejlépe sezónní, regionální (nebo alespoň ze stejné zeměpisné šířky).

  • Pokud tropické ovoce, tak ze zemí, kde je zrovna jeho sezóna. Lednové banány z Aljašky nejsou ideální :-).

  • Ovoce je nejlepší jíst dopoledne, kdy tělo nejlépe tráví cukry. Tropického ovoce raději více v létě než v zimě, protože ochlazuje.